V osmém díle mého oblíbeného světa Might and Magic nastává výrazný posun ve volbě skupiny ( což jsem kvitoval, hlavně když s námi putoval Drak ), nicméně zbytek jede na starém známém enginu.

Kdo by čekal, že se grafika někam výrazněji posune, bude zklamán stejně jako já - dungeony už nebyly tak pěkné, a obecně všechny 4 lokace rovin mě vůbec nebraly a nakonec jsem byl rád, že je konec i díky tomu, že obtížnost hry šla oproti předešlým dílům zase o něco málo níže.

Ve výsledku lehounký nadpůrměr, ale jen o fous, starší sourozenci u mě rozhodně lepšími kousky.