Na úvod chci říct, že Control je velmi dobrá hra, kterou bohužel sráží spoustu designových rozhodnutí, které herní zážitek velmi kazí.

Příběh - Začnu tím nejpozitivnějším. Příběh je skvělý. Je napínavý, mysteriózní a nepředvídatelný, přesto nenechává prázdná místa a všechny otázky uspokojivě zodpovídá, ale zároveň nechává prostor pro hráčovu fantazii. Postavy jsou zajímavé a Jesse je sympatická, takže se s ní snadno sžije. Příběh je rozhodně nejsilnější stránkou Control, což je dobře.

Grafika a prostředí - Hra vypadá krásně i na základní PS4, technické zpracování je v pohodě, občas sice byly fps dropy, ale nic co by se nedalo přežít. Oldest house je zajímavý, bohužel je to celé kancelářská/skladištní budova, která naneštěstí sází primárně na šedou. Je to škoda, většina prostředí se později začne slévat dohromady a je těžké si vybavit jedno konkrétní. Ke konci hry je jedna oblast související s popelem, tento level je audiovizuálně i herně prostě masterpiece a jednoznačně jedna z nejlepších sekvencí, které jsem kdy ve hrách zažil. Jak je tato část unikátní, tak zbytek domu je stejně tak fádní a nezajímavý. Oldest house má ještě jednu chybu a to tu, že i když se dokáže měnit a přestavovat, tak hra vás nutí se často vracet přes velkou část oblasti, kterou člověk právě prošel. Zrovna tady si člověk říká, že ty magické spojky mezi oblastmi velmi chybí. Toto vracení souvisí ještě s jedním velmi nevhodným designovým rozhodnutím a tím jsou checkpointy, respektive jejich absence a nahrazení bonfiry, o tom více dále...

Hratelnost - Ach ty bonfiry, to je zhouba celé hry. Jejich rozmístění je absolutně nesouměrné, někde jsou tři na pár metrech, jindy hrajete tři čtvrtě hodiny a nepotkáte jediný, celé to umocňuje mapa, která je úplně nepoužitelná, protože ukazuje jen půdorys všech pater v oblasti, takže reálně si člověk nemůže být jistý jak blízko od kýžené oblasti ho fast travel vykopne. Bonfiry nejvíce naštvou u bossů (nebo u těžších oblastí), když takovýto boj nastane, tak bonfire je zpravidla daleko od tohoto místa, takže po každé smrti může nastat i třeba dvouminutový přesun. Poprvé i podruhé to člověk prostě přejde, problém nastává, když umřete potřetí a počtvrté a čím víc umíráte tím víc běháte, tím víc jste frustrovaní a zbrklí, což způsobuje ještě víc umírání a běhání, a tak dále. Párkrát se mi stalo, že jsem upadl do takové smyčky, že jsem si prostě šel dát pauzu. Oni se totiž cca po třetí smrti začnou v již vyčištěné oblasti respawnovat enemáci, což je prostě strašně otravné a člověka to vyložené obtěžuje, protože to nedává smysl a je to zbytečné. Nepřátel je cca pět základních druhů, které se celou hru opakují, občas je nějaký originálnější ale opravdu zřídka, všechno to jsou nemyslící zombie bez logiky a pudu sebezáchovy, kteří většinou střílí rakety s dálkovým ovládáním, takže při letu i zatáčí.

Nejhorší věcí na Control pro mě osobně byl fakt, že se tyhle zombie spawnují totálně random, vážně totálně. Běžnou praktikou je, že řešíte nějakého těžkooděnce, když se za váma z ničeho nic rozhodne hra spawnout dva vybuchující, kteří se k vám přiblíží a bum je konec, opakujte posledních dvacet minut znovu. Tohle je bohužel naprosto běžná situace, která se během hraní stane mnohokrát. Vůbec u nepřátel se projevuje neochota nebo nešikovnost vývojářů být kreativní a snad i důmyslní. Nejenže se spawnují random, takže se na ně člověk nemůže připravit, ale oni jsou pokaždé v jiném počtu. Ke konci jsem měl vyčistit plošinu a přepnout satelit, první tři pokusy jsem na plošině měl 4 raketometčíky a dva létající, ty jsem vyřídil a šel jsem dál. Na počtvrté se mi najednou při zapínání satelitu spawnuli další tři raketometi. Nechápu proč a za celou hru jsem v tom nenašel žádný systém. Neustálé spawnování pěti typů nepřátel (boss je vždy představení nového typu, který se později stane ve hře běžným) dokáže člověka pěkně otrávit, vývojáři totiž příliš sázejí na mnou nenáviděnou berličku - nevymýšlet kreativní nepřátele a místo toho postupem hrou absurdně zvyšovat jejich počet. Ano, tam kde by na začátku bylo pět nepřátel je na konci hry třicet. Shame! Čím dál člověk postupuje, tím víc doufá, že už konečně bude konec a nezachraňuje to ani skvělý soubojový systém.

Soubojový systém a RPG prvky - Souboj je v základu fantastický, telekineze a levitace jsou ze začátku velmi zábavné. Poprvé když jsem vzal za sebou stojící tabuli, se kterou jsem převrátil stůl, rozrazil židle a potom ji skrze skleněnou vitrínu mrštil na protivníka, za kterým ještě srazila omítku, to byl skvělý pocit. Bohužel jak člověk postupuje a hází pořád ty samé věci na ty pořád stejné enemáky v tom sice pěkně interaktivním ale velice fádním prostředí, tak se z toho hraní stane velká nuda. RPG prvky a modifikovatelnost pistole jsou jen taková pozlátka. Mody pro zbraně i Jesse jsou nuda (+11% HP, +17% Damage) a pistole má jen pět variant, přičemž vám stačí samopal a odstřelovačka. Kdyby si člověk prostě v průběhu hry otevřel pět modifikací zbraně bohatě by to stačilo.

Závěr - Control je hra se skvělým příběhem, v jádru zábavným soubojovým systémem ve zničitelném prostředí, které je bohužel dost nudné. V celku se jedná o kvalitní hru, bohužel má i spoustu nesmyslných designových chyb, které ji velmi srážejí. Nebojím se Control doporučit v konečném důsledku hra velmi baví a je dost na individuálním posouzení, jak moc si těmi chybami člověk nechá průchod hrou otrávit.