Když jsem něco hrál ve dvou na jednom počítači, bylo to převážně s bratrem. Bubliny však objevila a neustále se mnou chtěla hrát moje sestra, která je i sama dohrála, ale mě se to přes veškerou snahu nikdy nepovedlo. Společně jsme se konce také nedočkali, protože jsem, jakožto slabší článek týmu, zbytečně ztrácel životy, a i když šla sestře likvidace příšerek daleko lépe, nikdy to nedopadlo.

Počáteční kola jsem už měl vcelku natrénovaná, ale v těch pozdějších jsem nestíhal časový limit a čím dál častěji na mě vyskakovala hláška "Vybíhá Murray!" (ne ten tenista:)), po níž se na scéně objevila nesmrtelná chechtající hlava, která mi nedala šanci. U Bublin jsem strávil spoustu hodin, jako u málokteré freewarovky, ale dnes už bych je asi nezapnul.