Canabalt je jedním z typických zástupců Running Games. Oproti ostatním titulům ze stejné kategorie má však náhodně generované prostředí, a tak jsem pokaždé musel své skoky plánovat trochu jinak.

Dům, po kterém zrovna běžím se začíná hroutit, je třeba tedy ihned skočit na další, dopadne přede mnou nějaká družice či co, honem do vzduchu, jé teď jsem skočil moc brzy a řítím se do propasti. To je ve zkratce hratelnost. I když se hra ovládá pouze jednou klávesou, její chytlavost je neskutečná.

Variabilita však není nekonečná a po čase se spousta událostí začne opakovat, i když v jiném pořadí. Tak padesátkrát mě ještě tak nějak bavilo překonávat mou nejdéle uběhnutou vzdálenost. Po jednapadesáté ale už moc ne.