Her ze školního prostředí moc není. Alespoň těch západních ne. Krom Life Is Strange (který je však žánrově úplně někde jinde) jsem žádnou takovou nehrál, i když jsem si v mládí podobnou hru mnohokrát přál. Kdo by nechtěl narvat otravného šprta do skříně, políbit nejhezčí holku na škole nebo vymlátit duši z agresivního šikanujícího zmetka? Tohle všechno hráč může v kůži Jimmyho Hopkinse zažít a ze začátku je to opravdu zábava...
Zatímco v první kapitole (z celkových 5) se hráč potlouká po skromných pozemcích Bullworth Academy, později se podívá i do přilehlého městečka. Jimmy kromě svého věrného prkna, kola či v pozdější fázi například skútru, nemá k dispozici moc dopravních prostředků a většinou se po mapě pohybuje pěšky. Ačkoli šikovně celá mapa není příliš velká, i tak mi některé oblasti přišly poněkud zbytečné - zejména poslední dvě odemknutelné části města - jakési ghetto a industriální čtvrť. V téhle fázi už bylo vidět, že tvůrcům dochází dech - a to jak po stránce (opakujících se) misí, tak především příběhově, kde se zacházelo do čím dál větších extrémů a až příliš se hra odkláněla od svého základního tématu - školy.
Co se herní náplně týče, ta je pestrá. Především ze začátku jsem nevěděl kam dřív skočit, užíval si jednotlivé předměty (formou různých miniher) a různorodé mise. Čím déle jsem ale Bully hrál, tím více jsem si všímal, jak jsou jednotlivé mise krátké a primitivní, což se mi ke konci začalo už dost zajídat. Celá hra je vlastně snůška všemožných miniher. Krom klasických lehčích i těžších QTE sekvencí jsem si vyzkoušel počítání jednoduchých matematických příkladů, přiřazování států na slepé mapě či skládání anglických slovíček z omezeného počtu písmenek (což mi dělalo jako non-native speakerovi asi největší problém).
Jakmile hráč splní všechny předměty, které se v pravidelných intervalech spouští v herním čase ráno a odpoledne, tak se může plně a nerušeně soustředit na hlavní příběhovou linku. V tenhle moment jsem ale zjistil, že na celé mapě krom nějakého závodění a obligátního sbírání collectibles není moc co dělat. A to, co se zpočátku jevilo jako rozmanitá náplň, se začalo jednoduše neustále opakovat.
Bully je ale každopádně klasická Rockstar hra. Má přesně ty samé chyby jako všechny rockstáří hry předchozí generace - od absence checkpointů v misích, přes stupidní příběh, slabší grafickou prezentaci, hojné časově omezené mise až po jejich jednoduchý design. Pořád je to ale dost chytlavý titul, kde se člověk solidně vyblbne, jen musí přistoupit na jisté kompromisy a nehledat v tom nějakou hloubku.
Do případné dvojky bych si určitě dokázal představit mnohonásobně rozmanitější možnosti socializace mezi spolužáky (než jen kytka a pusa či naopak jedno tlačítko pro šikanu) s tím, že by si třeba postavy i pamatovaly hráčovo chování. Co se příběhu týče, tak určitě i větší focus na jednotlivé charaktery a jejich problémy. O nějaká vážná témata si tohle zasazení vyloženě říká. Se současným perfekcionismem, který Rockstar předvádí, by to mohla být skutečná pecka. Škoda, že toho se kvůli finančně nepříliš úspěšné jedničce a současné hyperkorektní době už asi nikdy nedočkáme.
Zatímco v první kapitole (z celkových 5) se hráč potlouká po skromných pozemcích Bullworth Academy, později se podívá i do přilehlého městečka. Jimmy kromě svého věrného prkna, kola či v pozdější fázi například skútru, nemá k dispozici moc dopravních prostředků a většinou se po mapě pohybuje pěšky. Ačkoli šikovně celá mapa není příliš velká, i tak mi některé oblasti přišly poněkud zbytečné - zejména poslední dvě odemknutelné části města - jakési ghetto a industriální čtvrť. V téhle fázi už bylo vidět, že tvůrcům dochází dech - a to jak po stránce (opakujících se) misí, tak především příběhově, kde se zacházelo do čím dál větších extrémů a až příliš se hra odkláněla od svého základního tématu - školy.
Co se herní náplně týče, ta je pestrá. Především ze začátku jsem nevěděl kam dřív skočit, užíval si jednotlivé předměty (formou různých miniher) a různorodé mise. Čím déle jsem ale Bully hrál, tím více jsem si všímal, jak jsou jednotlivé mise krátké a primitivní, což se mi ke konci začalo už dost zajídat. Celá hra je vlastně snůška všemožných miniher. Krom klasických lehčích i těžších QTE sekvencí jsem si vyzkoušel počítání jednoduchých matematických příkladů, přiřazování států na slepé mapě či skládání anglických slovíček z omezeného počtu písmenek (což mi dělalo jako non-native speakerovi asi největší problém).
Jakmile hráč splní všechny předměty, které se v pravidelných intervalech spouští v herním čase ráno a odpoledne, tak se může plně a nerušeně soustředit na hlavní příběhovou linku. V tenhle moment jsem ale zjistil, že na celé mapě krom nějakého závodění a obligátního sbírání collectibles není moc co dělat. A to, co se zpočátku jevilo jako rozmanitá náplň, se začalo jednoduše neustále opakovat.
Bully je ale každopádně klasická Rockstar hra. Má přesně ty samé chyby jako všechny rockstáří hry předchozí generace - od absence checkpointů v misích, přes stupidní příběh, slabší grafickou prezentaci, hojné časově omezené mise až po jejich jednoduchý design. Pořád je to ale dost chytlavý titul, kde se člověk solidně vyblbne, jen musí přistoupit na jisté kompromisy a nehledat v tom nějakou hloubku.
Do případné dvojky bych si určitě dokázal představit mnohonásobně rozmanitější možnosti socializace mezi spolužáky (než jen kytka a pusa či naopak jedno tlačítko pro šikanu) s tím, že by si třeba postavy i pamatovaly hráčovo chování. Co se příběhu týče, tak určitě i větší focus na jednotlivé charaktery a jejich problémy. O nějaká vážná témata si tohle zasazení vyloženě říká. Se současným perfekcionismem, který Rockstar předvádí, by to mohla být skutečná pecka. Škoda, že toho se kvůli finančně nepříliš úspěšné jedničce a současné hyperkorektní době už asi nikdy nedočkáme.
Pro: zpočátku hratelnost a rozmanitost, nepříliš velká mapa, kvalitní animace, humor, bez výraznějších bugů
Proti: v pozdější fázi stereotypní, příběh moc netáhne a ani negraduje, až moc postavené na stále se opakujících minihrách, nevýrazná hudba