Moje první hodina hraní Origins byla velmi rozpačitá, přímo až odpudivá. Po chvíli jsem si osvojil mechaniky, ovládání si sedlo a já jsem se plně ponořil do asasínování… a už jsem v něm nechal přes 60 hodin, což vlastně mluví samo za sebe.
Posun do více RPG provedení byl z počátku nezvyklý, na druhou stranu ale vítaný, neboť série AC dostala zase nový směr. Větší svět, méně lezení a skákání, více objevování, tunění, nakupování a prodávání…
Tím největším lákadlem Origins je mapa. V začátcích hraní jsem ji popisoval jako naprosto šílenou a vůbec jsem její rozměr nechápal. Pak jsem ale zjistil, že obří velikost je tím hlavní tahákem. Pořád totiž něco objevujete. Ať se vydáte kamkoliv, je velká pravděpodobnost, že to bude někde, kde jste ještě nebyli. Objevování mapy a zajímavostí v krajině mě prostě bavilo. Ježdění po Egyptě, překonávání pouští, prolézání skal a jeskyní, pátrání po oázách, městech a osadách. Krajina se mění, někdy je suchá, jindy plná vody a zeleně. Z věží, kopců a hor se otevírají výhledy do krajiny, a svět pod hladinou je jasný a pestrobarevný. Egypt a jeho příroda i města se povedly!
Herní náplň už tolik pestrosti nepobrala. Příběh i úkoly se odehrávají v tradičním AC duchu - tedy ve stálém opakování podobných aktivit. V hlavních příběhových misích se nějaké ty zvraty objevují, a příběh se žene kupředu slušně. Ale k pokračování v příběhu jsou nezbytné i vedlejší mise, které ne vždy oplývají originalitou. Zdlouhavé dialogy postupně přestávají bavit a v hraní kupředu žene jen ryzí zábavnost toho celého egyptského dobrodružství.
Origins nakonec hodnotím docela pozitivně. Příběhově ani herně to není žádný skvost, vlastně je to pořád ten stejný Assassin’s Creed. Ale aspoň to je zábava. Po dohrání hlavní hry jsem si dal pár měsíců odstup a pak se s chutí vrátil do dalšího objevování dvou DLC. Abych v Assassin’s Creed odehrál přes 60 hodin, to se mně ještě nestalo…
Posun do více RPG provedení byl z počátku nezvyklý, na druhou stranu ale vítaný, neboť série AC dostala zase nový směr. Větší svět, méně lezení a skákání, více objevování, tunění, nakupování a prodávání…
Tím největším lákadlem Origins je mapa. V začátcích hraní jsem ji popisoval jako naprosto šílenou a vůbec jsem její rozměr nechápal. Pak jsem ale zjistil, že obří velikost je tím hlavní tahákem. Pořád totiž něco objevujete. Ať se vydáte kamkoliv, je velká pravděpodobnost, že to bude někde, kde jste ještě nebyli. Objevování mapy a zajímavostí v krajině mě prostě bavilo. Ježdění po Egyptě, překonávání pouští, prolézání skal a jeskyní, pátrání po oázách, městech a osadách. Krajina se mění, někdy je suchá, jindy plná vody a zeleně. Z věží, kopců a hor se otevírají výhledy do krajiny, a svět pod hladinou je jasný a pestrobarevný. Egypt a jeho příroda i města se povedly!
Herní náplň už tolik pestrosti nepobrala. Příběh i úkoly se odehrávají v tradičním AC duchu - tedy ve stálém opakování podobných aktivit. V hlavních příběhových misích se nějaké ty zvraty objevují, a příběh se žene kupředu slušně. Ale k pokračování v příběhu jsou nezbytné i vedlejší mise, které ne vždy oplývají originalitou. Zdlouhavé dialogy postupně přestávají bavit a v hraní kupředu žene jen ryzí zábavnost toho celého egyptského dobrodružství.
Origins nakonec hodnotím docela pozitivně. Příběhově ani herně to není žádný skvost, vlastně je to pořád ten stejný Assassin’s Creed. Ale aspoň to je zábava. Po dohrání hlavní hry jsem si dal pár měsíců odstup a pak se s chutí vrátil do dalšího objevování dvou DLC. Abych v Assassin’s Creed odehrál přes 60 hodin, to se mně ještě nestalo…
Call of Duty: Modern Warfare III