Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.
Karel Musil • 38 let • Supporter/QA • Wien (Zahraničí)

Komentář

Přejít na komentáře

Gray Matter

  • PC 75
Existenci Gray Matter jsem zaregistroval již při vydání, především díky tomu, že se jednalo o (zdánlivě) první projekt Jane Jensen po Gabriel Knight 3 (což se ukázalo být mylným, protože JJ si v mezidobí vydělávala na chleba casual projekty, často dle literáních předloh). Posléze se mi do rukou dostalo demo, což už samo o sobě je v tomto žánru velmi nezvyklým úkazem.

Jak jsem později zjistil, hra měla půovodně vyjít už v roce 2004, což se ale nestalo a postupně putovala mezi několika studii a distributory, přičemž byla dokončená francouzským studiem (které se mimo sérii So Blonde zabývalo především portováním her různých žánrů na různé platformy) a vydána německým vydavatelem, přičemž obě entity byly nuceny ukončit svou činnost v roce 2012. Zde však výčet nekončí - zájemcům doporučuji prohlédnout si credits (klidne i na Moby Games), kolik nejrůznějších společností z celého světa je vlastně pod hrou podepsáno.

Gray Matter se ze všeho nejvíce přibližuje právě GK 3. Zmíním například rozdělení gameplaye mezi dvě postavy či využívání elektronických databází (Sydney vs. Davidovy počítače se záznamy mozkové aktivity dobrovolnické skupiny či databáze vína), nebo řešení hádanek v mapě - Le Serpent Rouge v mapě versus hledání lokace Daedalus Club. Závaném zlatých dob (nejen) Sierry je i přítomnost bodového, resp. v tomto případě i procentuálního hodnocení, zde jsou ale body limitovány na jednotlivé kapitoly a celkové hodnocení na závěr bohužel schází.

Příliš mě nepotěšilo zpracování cutscén, které jsou silně stylizovány a spíše připomínají rozpohybovaný komiks než plynulou animaci. K in-game looku samotnému nemám ani po téměř devíti letech od vydání žádných výhrad, lokace vypadají nesmírně krásně. Co se hudby týče, deset minut (z) opery Engelhart už v mých očích Robert Holmes asi nepřekoná.

Nejvíc jsem si užil kapitoly za Davida, především tu třetí (a posilování vzpomínek) a sedmou, hra za Sam mě až tak moc nezaujala (především iluzionistické výstupy a neustálé skáníní do obchodu. Nicméně jde o zajímavý komentář, kdy ona pobíhá po městě jako naspeedovaná fretka, shání, přesvědčuje, dopouští se všemožných pochybných úkonů, zatímco on se ležérně poflakuje po baráku, chlemtá víno a pak se válí ve vaně (aka sensoric chamber)...
Kolem a kolem se jedná o solidní projekt, ale ze stínu série GK se tomuto titulu a ani jeho autorce vystoupit nepodařilo. Ještě uvidím, co ukrývá Móbius...

Herní výzva 2019 - Barevný svět
+20