Když jsem poprvé o této hře slyšel, řekl jsem si pouze: "Pche, co může být lepší než staré dobré SimCity?".
Naštěstí jsem se o pár měsíců později dostal u kamaráda na počítač, když si na moment odskočil na záchod a já mu ho chtěl škodolibě restartovat, když měl rozjetých tucet neuložených souborů na pozadí.
Při přechodu na hlavní windows okno jsem se letmo podíval na jeho seznam her. Můžu vám říct, že tam měl samé staré klasiky jako Vietcong, jedničkovou Mafii nebo Half Life. Co mi jako ustrnulo v oku bylo ale ono Cities: Skylines.
Hm.. O tom jsem slyšel.
Kamarád se už vracel, rychle jsme přešel na původní nastavení PC, aby neměl podezření.
"Jaké máš hry?" zeptal jsem se nenápadně.
"Ale, samé klasiky."
"Zahrajeme si něco?"
"No jasně, mám novinku"
A tak poprvé spustil Cities: Skylines.
Po hodině hraní jsem ho přivázal k radiátoru, protože mi nechtěl přenechat hraní a neposlouchal moje návrhy.
Prý tomu nerozumím a tak. Znáte to.
Nicméně už to hraji nějaký ten pátek. Stále jsem to nedohrál, protože tahle hra prostě dohrát nejde. To víte.
Tisíce hodin strávených, probdělé noci, místo učení jsem raději budoval nový úsek dálnice nebo další městskou čtvrť. Časem jsem si dokoupil všechna DLC, ale nebudu asi hodnotit každé zvlášť, ale vše dohromady.
Je to lepší, než Sim City. O hodně. Je to chytlavé. Líbí se mi, že i když máte stotisícové město, stále tam máte práci. Nikdy se nestane, že byste prostě měli vše už postavené.
Vždy si řeknete: "Hm, tady bych to mohl zbourat, tady přidat, tady upravit, tady to dodělat, tady se mi to nelíbí."
Nejvíce mě bavila ta možnost, že se setkáte s přáteli u jednoho počítače, otevřete si flašku vodky a stavíte, a stavíte, a stavíte. Každý řekne svůj nápad, ten vybudujete. Každý si postaví vlastní menší čtvrť. A třeba nad třetí ráno, až máte vyšlehnutou třetí flašku prostě na město pustíte dvě tornáda, čtyři meteority a osm požárů a hurá. Kamarádi vás do smrti budou nenávidět a váš škodolibý smích mluví za vše.
Setkal jsem se s názorem (a budu cenzurovat, protože ne každý by to mohl unést, a tak je jen na vaší fantazii si domyslet slova): "Co to hraješ za p******, ty k***? Tohle hrají ve školce, vypni to nebo ti dám po ****."
Ne, opravdu to nebyly slova mého otce.
Jestli jste to z toho textu nepochopili. Hra je naprosto super.
Nechci rozebírat nějaké herní věci. Není co.
Je jen na vás kam postavíte autobusovou stanici, to vám nikdo radit nemůže. Každá mapa je jiná. Nebudu mluvit o nějaké mapě a někdo, kdo to čte hraje nějakou zimní (hraji tropické nebo evropský styl).
Nemůžu ani psát, jak se staví parky. To prostě kliknete kam chcete a je postavený.
Vlastně.
Ani nevím o čem psát o téhle hře.
Napsal jsem na to nějaké své pocity, zážitky, které jsem s touto hrou zažil.
Dávám 90%.
Naštěstí jsem se o pár měsíců později dostal u kamaráda na počítač, když si na moment odskočil na záchod a já mu ho chtěl škodolibě restartovat, když měl rozjetých tucet neuložených souborů na pozadí.
Při přechodu na hlavní windows okno jsem se letmo podíval na jeho seznam her. Můžu vám říct, že tam měl samé staré klasiky jako Vietcong, jedničkovou Mafii nebo Half Life. Co mi jako ustrnulo v oku bylo ale ono Cities: Skylines.
Hm.. O tom jsem slyšel.
Kamarád se už vracel, rychle jsme přešel na původní nastavení PC, aby neměl podezření.
"Jaké máš hry?" zeptal jsem se nenápadně.
"Ale, samé klasiky."
"Zahrajeme si něco?"
"No jasně, mám novinku"
A tak poprvé spustil Cities: Skylines.
Po hodině hraní jsem ho přivázal k radiátoru, protože mi nechtěl přenechat hraní a neposlouchal moje návrhy.
Prý tomu nerozumím a tak. Znáte to.
Nicméně už to hraji nějaký ten pátek. Stále jsem to nedohrál, protože tahle hra prostě dohrát nejde. To víte.
Tisíce hodin strávených, probdělé noci, místo učení jsem raději budoval nový úsek dálnice nebo další městskou čtvrť. Časem jsem si dokoupil všechna DLC, ale nebudu asi hodnotit každé zvlášť, ale vše dohromady.
Je to lepší, než Sim City. O hodně. Je to chytlavé. Líbí se mi, že i když máte stotisícové město, stále tam máte práci. Nikdy se nestane, že byste prostě měli vše už postavené.
Vždy si řeknete: "Hm, tady bych to mohl zbourat, tady přidat, tady upravit, tady to dodělat, tady se mi to nelíbí."
Nejvíce mě bavila ta možnost, že se setkáte s přáteli u jednoho počítače, otevřete si flašku vodky a stavíte, a stavíte, a stavíte. Každý řekne svůj nápad, ten vybudujete. Každý si postaví vlastní menší čtvrť. A třeba nad třetí ráno, až máte vyšlehnutou třetí flašku prostě na město pustíte dvě tornáda, čtyři meteority a osm požárů a hurá. Kamarádi vás do smrti budou nenávidět a váš škodolibý smích mluví za vše.
Setkal jsem se s názorem (a budu cenzurovat, protože ne každý by to mohl unést, a tak je jen na vaší fantazii si domyslet slova): "Co to hraješ za p******, ty k***? Tohle hrají ve školce, vypni to nebo ti dám po ****."
Ne, opravdu to nebyly slova mého otce.
Jestli jste to z toho textu nepochopili. Hra je naprosto super.
Nechci rozebírat nějaké herní věci. Není co.
Je jen na vás kam postavíte autobusovou stanici, to vám nikdo radit nemůže. Každá mapa je jiná. Nebudu mluvit o nějaké mapě a někdo, kdo to čte hraje nějakou zimní (hraji tropické nebo evropský styl).
Nemůžu ani psát, jak se staví parky. To prostě kliknete kam chcete a je postavený.
Vlastně.
Ani nevím o čem psát o téhle hře.
Napsal jsem na to nějaké své pocity, zážitky, které jsem s touto hrou zažil.
Dávám 90%.
Game Dev Tycoon
Pro: lepší než Sim City
Proti: žrout času, bez dlc je to jen na chvíli, ale se všemi dlc je to zábava na týdny