Oproti předchozímu dílu - Metro 2033 - není Metro: Last Light (dále MLL) nijak zásadní změna. Je samozřejmě otázka, zda je to chyba, nebo nikoliv. Z mého pohledu vůbec ne. Oba díly jsou herně prakticky stejné a hrajete li oba díly v redux verzi, tak není velký rozdíl ani v kvalitě grafického zpracování. Ale když něco funguje, není důvod to měnit.
MLL je v zásadě spíše něco jako příběhové pokračování, které plynule navazuje na závěr dílu předchozího. Příběh je rozhodně povedený a dle mého ještě o fous lepší než v dílu předchozím (nesrovnávám s knihami). Pomáhá tomu i delší herní doba, která umožňuje větší délku vyprávění a co je důležité, celé tato délka je dobře naplněna obsahem. Ve hře nebyla hluchá místa, která by mě nudila. Ano je to klasická tunelová záležitost, ale v dnešní době plné otevřených světů jsem za přímočarou atmosférickou hru opravdu rád.
Atmosféra si drží vysokou úroveň prvního dílu. U MLL je dán větší prostor pohybu v otevřeném prostředí, což bylo někdy plus (Rudé náměstí) jindy spíše mínus (bažiny), každopádně celkově hru osvěžuje. Mikrokosmos moskevského metra je ještě detailněji popsán a hráč se může z první ruky seznámit se zrůdností Reichu i Rudé trasy, se zbytkem kultury ve stanici pod Bolšoj Těatr či uvolněnými mravy ve stanici Benátská. Všechny stanice nabízí osobitou atmosféru a je jen škoda, že jako v prvním díle jimi pouze rychle projdete bez možnosti větší interakce s prostředím.
Jak jsem již uvedl, herní mechaniky se nezměnily s jednou výjimkou a tou je větší prostor pro stealth přístup. Většinou lokací se můžete proplížit, ale popravdě mě v této hře tento způsob postupu příliš nebavil a dával jsem přednost klasické řezničině pěkně naprudko. Přestřelky s lidmi jsou opět celkem zábavné (i kdyz UI nic extra), zato souboje s monstry zůstaly bohužel opět spíše slabší částí hry. Věřil jsem, že vývojáři zapracují na fyzice i inteligenci pohybu monster, bohužel se tak nestalo, což je asi největší zklamání z MLL.
Shrnu-li na závěr, tak MLL je v zásadě příběhovým pokračováním prvního dílu bez zásadních změn v herní mechanice. Hra trpí stejnými neduhy jako první díl - souboje s monstry, nemožnost interakce s prostředím, rychlé tempo příběhu nedává větší prostor zajímavým vedlejším postavám (snad s výjimkou komunisty Pavla). Naopak hra opět nezklamává v mimořádně hutné atmosféře, skvělém audiovizuálu, a dobře odvyprávěném příběhem, který mě prostě bavil. Celkově však klady převažují nad zápory a s nadšením očekávám právě vycházející Exodus...
MLL je v zásadě spíše něco jako příběhové pokračování, které plynule navazuje na závěr dílu předchozího. Příběh je rozhodně povedený a dle mého ještě o fous lepší než v dílu předchozím (nesrovnávám s knihami). Pomáhá tomu i delší herní doba, která umožňuje větší délku vyprávění a co je důležité, celé tato délka je dobře naplněna obsahem. Ve hře nebyla hluchá místa, která by mě nudila. Ano je to klasická tunelová záležitost, ale v dnešní době plné otevřených světů jsem za přímočarou atmosférickou hru opravdu rád.
Atmosféra si drží vysokou úroveň prvního dílu. U MLL je dán větší prostor pohybu v otevřeném prostředí, což bylo někdy plus (Rudé náměstí) jindy spíše mínus (bažiny), každopádně celkově hru osvěžuje. Mikrokosmos moskevského metra je ještě detailněji popsán a hráč se může z první ruky seznámit se zrůdností Reichu i Rudé trasy, se zbytkem kultury ve stanici pod Bolšoj Těatr či uvolněnými mravy ve stanici Benátská. Všechny stanice nabízí osobitou atmosféru a je jen škoda, že jako v prvním díle jimi pouze rychle projdete bez možnosti větší interakce s prostředím.
Jak jsem již uvedl, herní mechaniky se nezměnily s jednou výjimkou a tou je větší prostor pro stealth přístup. Většinou lokací se můžete proplížit, ale popravdě mě v této hře tento způsob postupu příliš nebavil a dával jsem přednost klasické řezničině pěkně naprudko. Přestřelky s lidmi jsou opět celkem zábavné (i kdyz UI nic extra), zato souboje s monstry zůstaly bohužel opět spíše slabší částí hry. Věřil jsem, že vývojáři zapracují na fyzice i inteligenci pohybu monster, bohužel se tak nestalo, což je asi největší zklamání z MLL.
Shrnu-li na závěr, tak MLL je v zásadě příběhovým pokračováním prvního dílu bez zásadních změn v herní mechanice. Hra trpí stejnými neduhy jako první díl - souboje s monstry, nemožnost interakce s prostředím, rychlé tempo příběhu nedává větší prostor zajímavým vedlejším postavám (snad s výjimkou komunisty Pavla). Naopak hra opět nezklamává v mimořádně hutné atmosféře, skvělém audiovizuálu, a dobře odvyprávěném příběhem, který mě prostě bavil. Celkově však klady převažují nad zápory a s nadšením očekávám právě vycházející Exodus...
Mafia: Definitive Edition
Pro: Atmosféra, audiovizuál, příběh, přesřelky s lidmi
Proti: Souboje s monstry, nevyužitý potenciál prostředí jednotlivých stanic metra, vedlejší postavy se jen míhají