Nebudu zastírat, že se mi líbí série Far Cry. Mám rád rozlišný arzenál, velkou mapu a spoustu aktivit. Problémem je, že Primal ze své podstaty vlastně nemá atraktivní arzenál, ačkoliv se fakt snaží. Cením si snahu autorů jít do méně populárních vod. Zasazení je totiž tím největším lákadlem. Engine hry vykresluje krásné lokace. Především bych chtěl pochválit nasvícení. Prostředí se prostě opravdu povedlo. Máte chuť prozkoumávat, což moc v předešlých dílech nebylo. V Primal je trochu větší důraz kladen na oheň. Není to tak, že by jste hráli nějakou ujetou minihru při rozdělávání ohně. Spíše zapalujete vše, co vidíte. A je to fajn pocit. Vypálit nepřátelskou vesničku ve vás probudí jistý pocit zadostiučinění.
Co se týče aktivit, tak jich je mraky. Z počátku tradičně budete zobat drtivou většinu značek, ale velmi záhy se kvalitativně malý výčet aktivit mění v docela nepříjemný stereotyp. Co je horší, tak plněním těchto aktivit se stanete ultimátním strojem na zabíjení. To samozřejmě ovlivňuje obtížnost hlavní příběhové linky, kterou následně projedete jako hovno potrubím. Důrazně doporučuji si osolit obtížnost. Hrál jsem na normál a přibližně v půlce hry jsem litoval, že jsem nevybral survival. Určitě by to měnilo celkový pocit z mechanik hry a hlavně atmosféry. Ta je totiž dost důležitá. Jakmile dosáhnete bodu, kdy jste dostatečně sebevědomí na ničení těch nejdrsnějších táborů, tak jednoduše nemáte motivace k postupu dál a pracovat více na rozvoji postavy. S tím se samozřejmě pojí nedostatek motivace k plnění právě všech těch vedlejších aktivit. Od určitého bodu nenabízí atraktivní odměny. Čím víc jich splníte, tím jednodušší se hra stane. Jakmile vás to začne srát, tak je jednoduše plnit přestanete a zjistíte, že herní dobu se značně zkrouhne. Což není vysloveně špatně. Jen by neuškodilo hrát více na kvalitu, než kvantitu. To je ale v podstatě problém všech her od Ubi.
Po příběhové stránce je to slabší. Na hlavní linku se moc důraz neklade. Jedná se o standardní formát zlobivec/hlavní hrdina. Proti předešlým hlavním dílům (dokonce i Blood dragon) jsou záporáci hrozně málo vykreslení. Necítíte k nim respekt a tak jejich mise berete jako klasický vedlejšák. Nemůžu ale upřít snahu autorů o vytvoření ujetých postav. Budete plnit totiž někdy dost zvláštní mise (sbírání nosorožčího trusu), které po vás budou žádat mírně řečeno pochybné charaktery. Okořeňuje to zvláštním způsobem hratelnost. Hra se nezdá pak tak stereotypní a zaprdlá. Ubi mají totiž specifický smysl pro humor, který není zrovna chytrý, ale do Primal se prostě hodí. Občas se tedy i pousmějete. To totiž budete dost potřebovat, protože z počátku budete sbírat obrovské množství materiálu. To se velmi záhy stane otravné a tak budete spoléhat na svůj batůžek s odměnou, kterou doplňují členové vesnice.
Když se to vezme kolem a kolem, tak je Primal příjemná oddechovka v neokoukaném prostředí. Pokud vám chybí hra z takového prostředí, tak neváhejte (a osolte obtížnost). Jen mějte na paměti, že budete omezení arzenálem a příběh bude atraktivní, jako Thajská prostitutka. Ze začátku se může zdát zajímavý a atraktivní. Brzy ale zjistíte, že není vše tak, jak to na první pohled vypadá.