Crysis nabízí v prvních fází hry možnost tichého postupu či totálního bullet pekla (čti tvého vlastního pekla, plného loadingů a nadávání). Několikrát jsem si sám naběhl (stejně jako naběhly žíly na čele) a zkoušel projít několika základnami silou. Ne vždy se to vyplatí, ale stále je to tak možné udělat a možnost zneviditelnit se se i v takových situací hodí. Vlastně je to snad jediné řešení, jak se zbavit pěti a více Korejců, které ze vzduchu kryje helikoptéra a ze země voják za MG.
Tichý postup jsem kvůli spotřebě energie obleku využíval minimálně, protože mi energie obleku prostě nestačila, což určitě nedávám za vinu hře. Ale jako v dalších hrách, ve kterých se hráč chopí postavy, která má něco super-ultra-inhuman, vždy se najdou nepřátelé, které ho pěkně pozlobí a ani jeho super věcička nebude mít dostatek (v tomto případě) energie, aby se tak cítil. Dva nepřátelé s brokovnicí stačili na to, abych umřel jak obyčejný vojáček v Call of Duty a právě proto jsem si užil poslední třetinu víc, než předchozí část hry. Sice se potřeba přepínat režimy obleku zmenší v podstatě na dva módy, ale samotná akce dostává grády a konečně je to to, co to primárně je - střílečka.

Po 11 letech vypadá vlastně dost dobře, ale kvůli optimalizaci se i po tolika letech nedokážu vyšplhat na maximální grafické nastavení bez crashů hry či jiných nepříjemností (třeba dalších crashů). Díky dobře rozmístěním checkpointům a možnosti quick savů je to ale zvládnutelná potíž.
Kdy ale není tak zvládnutelná, je třeba při (strašným) boss fightu, při kterém jsem loadoval jak kvůli svým chybám, crashům, tak i kvůli nevyváženosti obtížnosti. Ono hodit hráče na menší uzavřený prostor proti big-ass-huge chobotnici, do které stačí střílet obyčejnými zbraněmi, které v předchozí části hry nezabíraly (uznávám, Helena jasně říkala, že jim shodí štíty) a čekat na to, až se spustí "druhá fáze" s příchodem obrovského cosi, které se musí ustřílet experimentální zbraní (kterou máte po celou dobu u sebe) a přitom se stále snažit uhýbat před útoky, které vás instantně zabijí....

Co ale nikdy Crysis neodpustím, je nemožnost rozstřelit rozjetému autu pneumatiku a chytit ho poté, co vyletělo do vzduchu..... to byl trailer, který mě zaháčkoval. Ne vážně.
Jak čtu i zde v komentářích, hype hru i za ta léta dost poškodil. Osobně patří do skupiny lidí, co Crysis brali jako naprosto bezchybné a nejlépe vypadající FPS všech dob a ono je to "jen" zábavné FPS s béčkovým příběhem, které trpí hlavně na nevyváženou obtížnost.