Každý den stejný sen je jedním z mála interaktivních filmů, které jsem hrál. Příběh ukazuje každodenní rutinu jednoho bezejmenného úředníka, který se cítí zbytečný. Vstát, obléknout se, pozdravit ženu, použít výtah, jet autem do práce, pozdní příchod a usednutí na své místo mezi další pracovníky a znovu.

Jednotlivé dny lze ale trochu pozměnit. Jak mi řekne žena ve výtahu, lze udělat pět kroků, kterými se odchýlím od stereotypu (jít za bezdomovcem, vystoupit z auta a pohladit krávu, chytit list ze stromu, neobléknout se a dostat výpověď a nakonec spáchat sebevraždu) a stanu se novým člověkem. Přijít na ně není nic těžkého, protože hra nenabízí příliš možností.

Po každém z těchto kroků se změní graf výkonnosti firmy k horšímu, protože tím zanedbávám své povinnosti. Jednotlivé kroky nelze splnit najednou, a tak je hru nutné projít třikrát a ještě počtvrté, kdy dojde na úplný závěr. Každé projití je ale otázkou chvilky.