DLC než na hororovou atmosféru sází spíše na rozvoj postav a řekněme příběhu (což je trošku silný výraz, protože nic nového do původního story nepřináší).

Zvolit příchod potomka, který se chce vypořádat se svou minulostí, se jeví jako naprosto logický krok.
Vývojáři vám dávají do ruky možnost se během hraní přiklonit více na stranu matky nebo otce. Z toho pak plyne místy i extrémně odlišná hratelnost, jiná prostředí, vytváření dosti neobjektivního pohledu na situaci v domě a samozřejmě závěry. Z nich každý nese určitou dávku znepokojení a dává tak za pravdu názvu tohoto DLC.

Stejně jako u původní hry, řadu věcí lze udělat různými způsoby a hra na to adekvátně reaguje, ale vy si nikdy nejste jisti, zda dění na vaší obrazovce je jen jedno z možných a čím jste ho způsobili nebo zda jde o jedinou předpřipravenou cestu. Znovu zde máte pocit, že jste v průchodu nehezky rozvětveni a necháváte za sebou hodně možných cest a přitom to tak vůbec být nemusí a jindy zase jdete na jisto, s vědomím lineárního zážitku a neuvědomujete si, že jste minuly tři možnosti, jak rozšířit nebo změnit děj. Přesto je tento problém mnohem menší než u původní hry.

Ono to konec konců vybízí k znovu zahrání, což vzhledem ke krátké herní době není vůbec problém. Jen se tím více odhalí ty nudné lineární pasáže.