Druhý Quake je stále, i po těch letech letoucích, výborná hra s atmosférou o hustotě tavené oceli. Pomalejší tempo a izolace, od vašich bratrů ve zbrani, dává pocit survival dobrodružství ala Doom 3, které u tohoto žánru velmi oceňuji.

V té době asi nejmetalovější soundtrack, který se paradoxně do hry moc nehodí - díky pomalejšímu tempu hry - jsem neměl to potěšení slyšet, neboť jsem nebyl obšťastněn kompaktním diskem, na kterém se nachází. Poslouchat ho samostatně je zcela jiná káva.

Level design je velmi kvalitní a v rámci možností i dosti variabilní. Střílení "Quejkgárů" super brokovnicí či raketometem se díky kvalitním animacím a efektům jen tak neomrzí. Objektivně nelze tomuto, podle mě, nejsilnějšímu bratru z Quake famílije nic moc vyčítat. Prostě střílíte, sem tam splníte nějaký úkol či zmáčknete tlačítko, eventuálně pokosíte bosse a snížíte tak jednomu hologramu šanci na získání skutečného, i když ne zcela ideálního "lidského" těla. Na druhou stranu si mohu říci, že jsem to byl já, kdo zapříčinil, že ostatky "Quejkgárkého" válečníka připomínají "grilované kuře"

Červený trpaslík rulez.