Seriálová červená knihovna díl druhý: Ještě červenější. Life is Strange je zpět se svým před-pokračováním. Pořád je to chytlavé a originální filmové vyprávění, má to ale několik ale…

Chloe je děsně cool, prďácká a fajn. Ale zároveň je strašně iritující pubertální fiflena. I když vám hra dává rádoby na výběr, nikdy Chloe nepřetvoříte k obrazu svému. I když se ji svými odpověďmi snažíte usměrnit, okamžitě vaše mírové úsilí zabije nějakou nemístnou poznámkou. Vždycky bude rebelovat proti úplně všemu, i když to třeba nedává smysl.

První série Life is Strange pro mě byla zjevením. Možná právě proto mě prequel už tolik nechytil. Už to prostě není takové zjevení. Pořád je to chytlavé vyprávění s nespočtem zajímavých momentů. I když jsou tu i momenty vysloveně iritující. Například když se Chloe vkrádá do domu rodiny Amberových, proč za sebou do háje nezavře vchodové dveře? Podobných situací, které mě svou tupostí zvedaly ze židle, bylo ve hře více. Ale vlastně jsem se celkově docela bavil.

Bonusová epizoda byla jen takovým hodinovým “potitulkovým” flashbackem do dětství. Nakonec jsem ale rád, že jsem si celou hru zahrál a vrátil se do Arcadia Bay. Mám rád seriály a Before the Storm v podstatě seriál je. I když tentokrát to nebyl už žánr úplně pro mě...