Zimní edice Moorhuhnu je v podstatě jen zasněžená verze druhého dílu, kde den nahradila noc, strašáka sněhulák a na stromech se objevily rampouchy. Přesto, že jde o skoro stejnou hru nebo jakýsi datadisk se stejnými principy a časovým limitem, zážitek z ní mám zcela jiný.

Nějak mě to zasněžené prostředí učarovalo a já se při střílení slepic bavil o něco více, než u předchozích dílů. Na této sérii je vidět neustálý vývoj, když ne v lokaci, tak alespoň v jejím vzhledu a sestřelitelných objektech. Na odreagování je to ideální kousek, stejně tak, jako jeho předchůdci.