Jako sorry, ale tohle teda fakt už znovu ne. Občas si i nějakou tu slabší hru zahraji znovu, ale tomuhle dávám věčný bye bye. A není to ani tolik kvůli slabší hratelnosti, ale i kvůli tomu, co hra nutí hráče dělat.

V prvé řádě musím určitě pochválit grafiku, ta se od minulého dílu opravdu dost zlepšila, plus soubojový systém je o dost plynulejší a svým způsobem i zábavnější, navíc duely jsou udělaný fakt moc pěkně. Příběh je docela obstojný, plus pro znalce prvního dílu o něco více zajímavý, co se týče postav, tak jejich charaktery jsou slušně napsané, plus znalci určitě ocení návrat některých vedlejších postav ze skvělého prvního dílu. A vlastně se mi i docela líbilo, jak se hráč musel před každou misí rozhodnout, za jakého bratra bude hrát, od čehož se následně odvozovaly dialogy a následný progress. Celkově měla hra našlápnuta na slušnou FPS jízdu, ale... přeci jen... jen to Call of Juarez.

Ten méně zásadní problém:
Ta hra je prostě prostoduchou kovbojskou střílečkou. (I když se slušným, ale ne moc napínavým příběhem.) Zatímco v předchozím díle hrál neskutečně zásadní roli odlišný gameplay od obou hlavních postav, plus okořeněný nezvyklými cool koncepty (Rayovo čtení z bible, Billyho bič a stealth), zde se v podstatě dostáváme z jedné akce do druhé, přičemž ani jeden z bratrů nemá nijak zvlášť zajímavé skilly nebo gameplay . Jeden je pistolník s dynamity, druhý má rád pušky a šplhání. Hmm. Super. V rámci toho se velice rychle dostavil nudný stereotyp, přičemž mi i začaly jednotlivé mise splývat dohromady, takže příliš pamatovatelných momentů fakt nemám. Obtížnost navíc klesla na naprosto směšný level, to především s příchodem idiotského autohealu, jedné z největších rakovin FPS her. Umřel jsem pouze během pár duelů a párkrát při finální přestřelce, jinak to byla dost pohoda. Směšný.

Ten více zásadní problém:
Ale tohle všechno bych ještě hře nějak odpustil, nicméně jde i o to, co hráče nutí dělat. Já samozřejmě chápu, že hra se vám snaží nabulíkovat, že oba hlavní pardálové jsou anti-hrdinové jak vyšití, tudíž některé jejich činy se člověku nemusí úplně líbit, ale hra by si taktéž měla dávat sakra velkýho bacha, aby se hráčovi nezačali v rámci jejich činů protivit. To je ostatně důvod, proč nejsou (snad) téměř žádné FPS hry, kde během druhé světové války hrajete za nacisty. Ten fakt, že na začátku hry hrajete za oba jako za vojáky Konfederace a střílíte severňáky, dobře, v rámci expozice a pozdější fázi příběhu to ještě skousnu a pochopím, ale později přijde opravdu úděsná mise, kdy kvůli zkurvenýmu medailonu musíte vystřílet tucet nebohých Navahů, kteří pouze bránili své území. A to vše, aby si Thomas s Rayem namastili kapsy. Ta mise byla dost dlouhá a upřímně musím říct, že se asi jednalo o nejvíce nekomfortní, svízelnou a nepříjemnou věc, která mě nějaká hry kdy nutila udělat. Anti-hrdinství, neAnti-hrdinství, hra pro mě holt přestřelila a rázem jsem k oběma bratrům pocítil velké nesympatie, které bohužel do konce hry nezmizely. Mějte mě klidně za ublíženého hippíka, ale na tohle já už znova fakt nemám žaludek.

Ve výsledku je Call of Juarez: BB vcelku přeceňovaný pokračování vynikajícího prvního dílu, kterému nesahá ani po kotníky. Pokud však hledáte nějakou supr čupr sranda střílečku s celkem slušným příběhem, určitě to pobaví.
Já na tohle ale z vysoka kydám.