666, the Number of the Beast. Jo, Lucius se tím řídí opravdu doslova. Jakožto synátor, kterého si vyhlédl přímo pán pekel se snažíte vyhubit osazenstvo rozlehlého domu. Vzhledově i námětově solidní hra a nutno podotknout, že i poměrně kontroverzní, ale nu což? To nám chutná.
Vžití se do chlapce jménem Lucius je zajímavou zkušeností. Dnes je běžné hrát za postavy, které si volí mezi morálními dilematy, nicméně tento hošík je od svých šestých narozenin prohnilý skrz naskrz. A tak kosíte v průběhu kapitol jednotlivé cíle.
Mohlo by se zdát, že hra bude i díky svému námětu a způsobu hry nabízet různé možnosti průchodu, to je však omyl. Lucius je titulem skrz naskrz lineárním, takže jediné, co Vám pozlobí mozkové závity je otázka, kde se skrývají veškeré předměty potřebné pro splnění kapitol.
Co je dál smutné, je fakt, že hru pronásledují nějaké ty bugy, z nichž některé vyžadují i restart kapitoly, a to zrovna lichotivé není. Propadání se podlahou nebo někde se seknout, to by se prostě stávat nemělo.
Na druhou stranu jde o zajímavý titul s very evil tématikou a komu toto sedí, rozhodně našel záležitost hodnou pozornosti. Mě se tento zážitek líbil.