Ach Broken Sworde, série má milovaná, co mi to děláš!? O takhle rozporuplné pocity jsem na konci pátého dílu nestál. Proč to v tom Revolutionu tak hezky rozjedou a potom to tak zesloní? Ale hezky od začátku:
Akt I : Zpátky do minulosti
Hra začíná a ve mně se probouzí emoce. Ta hudební podmalba, to prostředí, hlasy, dokonce ani ten animovaný kurzor nechybí. Tohle je Broken Sword, tohle je Broken Sword! Návrat k prvním dvěma dílům byla bez debat správná volba. I když je třetí díl dle mého nedoceněný a čtyřka přes všechny své neduhy pořád slušná, jejich 3D zpracování na původní 2D prostě nemá. To, co zůstalo a prolíná se všemi díly, je nadsázka, humor a pochopitelně nová záhada, ke které se George s Nico opět náhodou připletli. Je to prostě Broken Sword.
Akt II : Není těch kulis nějak málo?
Příběh se odvíjí bez zbytečných okolků, detektivní pátrání má i díky nižší obtížnosti spád, srdce adventuristy radostně poskakuje a čas svižně ubíhá. Jasně, není to tak dobré jako jednička, ale překonání legendárního prvního dílu asi nikdo nečekal. S postupem času ale začínám mít dojem, že cestování po všemožných lokacích a destinacích není tentokrát tolik, jako v dřívějších dílech a děj se z velké části odehrává na stále stejných obrazovkách Paříže.
Akt III : Když už slova nestačí
První část hry končí a já si lebedím. Jestli taková bude i druhá půlka, hodnocení bude vysoké. Zpočátku nic nenaznačuje opak, ale brzy se začne projevovat změna kurzu. Ubylo dialogů a přibylo puzzlů, které jsou mnohdy otravně komplikované. Zahrát na plechovky melodie podle pískání? Tak schválně, kolik hráčů má noty v malíku a hudební sluch k tomu? Zároveň se začíná rozmotávat zápletka a ze zajímavé detektivní práce příběh klouže (opět) k strašlivé hrozbě duchovních rozměrů. Snad to nebude tak zlé.
Akt IV : Vývojář nemá v práci chlastat
Ale bude! Závěr hry je jeden velký průšvih. Připadá mi, jako by si vývojáři přečetli několik veršů z Bible, následně něco z konspiračních duchovních teorií, nakonec koukli do atlasu a uplácali dort, který je mimořádně stupidní. Osobně tohle nedokážu pochopit, co tam ten Charles Cecil dělá? Pokud je závěr z jeho hlavy, měl by ho někdo vystřídat, protože tohle je opravdu smutné a idiotské zakončení výborně rozpracované adventury.
Resumé:
Pátý díl přináší návrat ke kořenům se vším, co k Broken Swordu patří, a to v dobrém i špatném smyslu. Znamená to tedy detektivní rozjezd v hezkých kulisách, jiskření mezi Georgem a Nico, čekání na závěrečný polibek a bídné finále.
Akt I : Zpátky do minulosti
Hra začíná a ve mně se probouzí emoce. Ta hudební podmalba, to prostředí, hlasy, dokonce ani ten animovaný kurzor nechybí. Tohle je Broken Sword, tohle je Broken Sword! Návrat k prvním dvěma dílům byla bez debat správná volba. I když je třetí díl dle mého nedoceněný a čtyřka přes všechny své neduhy pořád slušná, jejich 3D zpracování na původní 2D prostě nemá. To, co zůstalo a prolíná se všemi díly, je nadsázka, humor a pochopitelně nová záhada, ke které se George s Nico opět náhodou připletli. Je to prostě Broken Sword.
Akt II : Není těch kulis nějak málo?
Příběh se odvíjí bez zbytečných okolků, detektivní pátrání má i díky nižší obtížnosti spád, srdce adventuristy radostně poskakuje a čas svižně ubíhá. Jasně, není to tak dobré jako jednička, ale překonání legendárního prvního dílu asi nikdo nečekal. S postupem času ale začínám mít dojem, že cestování po všemožných lokacích a destinacích není tentokrát tolik, jako v dřívějších dílech a děj se z velké části odehrává na stále stejných obrazovkách Paříže.
Akt III : Když už slova nestačí
První část hry končí a já si lebedím. Jestli taková bude i druhá půlka, hodnocení bude vysoké. Zpočátku nic nenaznačuje opak, ale brzy se začne projevovat změna kurzu. Ubylo dialogů a přibylo puzzlů, které jsou mnohdy otravně komplikované. Zahrát na plechovky melodie podle pískání? Tak schválně, kolik hráčů má noty v malíku a hudební sluch k tomu? Zároveň se začíná rozmotávat zápletka a ze zajímavé detektivní práce příběh klouže (opět) k strašlivé hrozbě duchovních rozměrů. Snad to nebude tak zlé.
Akt IV : Vývojář nemá v práci chlastat
Ale bude! Závěr hry je jeden velký průšvih. Připadá mi, jako by si vývojáři přečetli několik veršů z Bible, následně něco z konspiračních duchovních teorií, nakonec koukli do atlasu a uplácali dort, který je mimořádně stupidní. Osobně tohle nedokážu pochopit, co tam ten Charles Cecil dělá? Pokud je závěr z jeho hlavy, měl by ho někdo vystřídat, protože tohle je opravdu smutné a idiotské zakončení výborně rozpracované adventury.
Resumé:
Pátý díl přináší návrat ke kořenům se vším, co k Broken Swordu patří, a to v dobrém i špatném smyslu. Znamená to tedy detektivní rozjezd v hezkých kulisách, jiskření mezi Georgem a Nico, čekání na závěrečný polibek a bídné finále.
The Next Big Thing