Pokud je něco, co mám v příbězích velmi rád, tak je to manipulace s časem. A rád mám také Remedy - Alan Wake je srdcovka a Sam Lake je prostě týpek. Kvůli této hře jsem tehdy uvažoval o upgradu PC (věděl jsem, že to tam časem vyjde, jako Alan) a proto se ptám – jak se to sakra mohlo nepovést?
Hra špatná určitě není, ale tam kde má Max správně cynickou náladu, perfektní hlášky a metafory – Jack nemá nic z toho ani z ničeho jiného - jako hlavní postava je hodně špatný. Tam, kde mě Alan přikoval k židli svým tajemným prostředím, objevováním světa, nalézáním manuskriptů – tam na mě QB nijak nepůsobil. Proč? Když už nic tak jsem očekával alespoň zajímavé TV pořady, hudbu, vtípky… vše je tu takové poloviční.
Snad JEDINÁ věc, která mi trochu připomněla rukopis Remedy byly nápisy na tabuli (ohledně vývoje Alana) a u konce rozkreslená celá časová osa – takový krásný cit pro detaily. Tam jsem viděl, že to opravdu dělali oni. Ale ke konci mě už nebavilo ani pročítat ty e-maily. To je špatné. U Alana jsem hrál těžší obtížnost, jen abych zkompletoval ten manuskript.
Hratelnost je dost slabá – se schopnostmi manipulace časem není kupodivu žádná (kladu důraz na OPRAVDU ŽÁDNÁ) legrace. Ty schopnosti suplují věci, které v jiných hrách jdou.
Chcete granát? Ty tu nejsou - ale máme tu pro vás schopnost jakési časové exploze!!
Chcete dát nepříteli po hubě, tak pozor! Máme pro vás díky manipulace časem možnost doběhnout k nepříteli a po té hubě mu opravdu dát!
Lékárničky? ty nevedeme, schovejte se v časové bublině.
A chcete poznat funkční PC od nefunkčních? Máme pro vás time vision! Již vám nic neunikne!
A aby toho nebylo málo, máme pro vás další variantu na sprint v čase, ale teď se podržte! Tentokrát bez možnosti dát někomu po hubě!
A využívání těchto schopností pro řešení „puzzlů“ je vyloženě urážející. Na jedno auto vylézt jde, na druhé už ne, protože ho musíte vrátit v čase do bodu, kdy tam nebylo. Po spadlé knihovně nevyšplháte, musíte ji zase vrátit v čase do doby, kdy stála. A co souboje bez časohrátek? Lze podivně střílet skrz zdi a z úhlů, kde vás nepřítel nevidí. To myslím vypovídá za vše. Na nejtěžší obtížnost jsem umřel snad jen 10x na konci a celkově asi 15x. Žádná výzva.
Spojení se seriálem není zrovna šťastné – ale beru to. Zkusili to a doufám, že už nikdy nezkusí. Kdyby to bylo víc civilní, víc emotivní, více morálních voleb. Takhle je to prostě souboj proti „zlé“ společnosti. Kdy zabijete 100+ nepřátel a jdete po šéfovi.
Zachraňuje to konec – který je asi „secret ending“. Nevím sice proč jsem ho dostal, ale je to 10% k dobru hry.
Hra špatná určitě není, ale tam kde má Max správně cynickou náladu, perfektní hlášky a metafory – Jack nemá nic z toho ani z ničeho jiného - jako hlavní postava je hodně špatný. Tam, kde mě Alan přikoval k židli svým tajemným prostředím, objevováním světa, nalézáním manuskriptů – tam na mě QB nijak nepůsobil. Proč? Když už nic tak jsem očekával alespoň zajímavé TV pořady, hudbu, vtípky… vše je tu takové poloviční.
Snad JEDINÁ věc, která mi trochu připomněla rukopis Remedy byly nápisy na tabuli (ohledně vývoje Alana) a u konce rozkreslená celá časová osa – takový krásný cit pro detaily. Tam jsem viděl, že to opravdu dělali oni. Ale ke konci mě už nebavilo ani pročítat ty e-maily. To je špatné. U Alana jsem hrál těžší obtížnost, jen abych zkompletoval ten manuskript.
Hratelnost je dost slabá – se schopnostmi manipulace časem není kupodivu žádná (kladu důraz na OPRAVDU ŽÁDNÁ) legrace. Ty schopnosti suplují věci, které v jiných hrách jdou.
Chcete granát? Ty tu nejsou - ale máme tu pro vás schopnost jakési časové exploze!!
Chcete dát nepříteli po hubě, tak pozor! Máme pro vás díky manipulace časem možnost doběhnout k nepříteli a po té hubě mu opravdu dát!
Lékárničky? ty nevedeme, schovejte se v časové bublině.
A chcete poznat funkční PC od nefunkčních? Máme pro vás time vision! Již vám nic neunikne!
A aby toho nebylo málo, máme pro vás další variantu na sprint v čase, ale teď se podržte! Tentokrát bez možnosti dát někomu po hubě!
A využívání těchto schopností pro řešení „puzzlů“ je vyloženě urážející. Na jedno auto vylézt jde, na druhé už ne, protože ho musíte vrátit v čase do bodu, kdy tam nebylo. Po spadlé knihovně nevyšplháte, musíte ji zase vrátit v čase do doby, kdy stála. A co souboje bez časohrátek? Lze podivně střílet skrz zdi a z úhlů, kde vás nepřítel nevidí. To myslím vypovídá za vše. Na nejtěžší obtížnost jsem umřel snad jen 10x na konci a celkově asi 15x. Žádná výzva.
Spojení se seriálem není zrovna šťastné – ale beru to. Zkusili to a doufám, že už nikdy nezkusí. Kdyby to bylo víc civilní, víc emotivní, více morálních voleb. Takhle je to prostě souboj proti „zlé“ společnosti. Kdy zabijete 100+ nepřátel a jdete po šéfovi.
Zachraňuje to konec – který je asi „secret ending“. Nevím sice proč jsem ho dostal, ale je to 10% k dobru hry.
Dead Space
Pro: Grafika na PC
Proti: Optimalizace, časohrátky jsou nuda, příběh, bugy, seriál, postavy