Jako neznalý desetiletý harant někde čtu: Jade Empire - další skvělé RPG od tvůrců Baldurs Gate A říkám si: ,,Moment co? Tvůrci Baldur´s Gate ještě vydávají hry??" V té době jsem ještě žil v oné iluzi, že jediné studio, které stálo za všemi IE hrami, byl Black Isle. Byl to právě Jade Empire, který mi vysvětlil, že to slovo "Bioware", které jsem v baldurech mnohokrát viděl, taky něco znamená.

Jade Empire byla pěkná jízda. Jako postavu jsem si vybral Wu The Lotus Blossom, protože jsem jí mnohokrát viděl na různých posterech, kde se mi hodně líbila, mimo jiné, jakmile půvabná žena odhalí pupík, jsem hned v její moci. Příběh je moc pěkný. Je zprvu takový nemastný neslaný, ale postupně začne nabírat na zajímavosti, přičemž asi v poslední třetině nabere opravdu parádní grády, při kterých jsem se od klávesnice opravdu nemohl odtrhnout a se zájmem a napětím jsem kráčel po jeho hedvábné stezce. Platí to ale i pro vedlejší questy, například Aréna byla naprosto parádní zábavná záležitost, plus mít titul "Stříbrný Fénix" je prostě boží. Parťáci jsou zde pěkně napsaní, přičemž mezi mé nejoblíbenější patři asi sympatická Dawn Star (trochu taková asijská Imoen), Silk Fox a překvapivě i Wild Flower, ale to asi hlavně díky tomu demonickému partnerství. Souboje jsou zde zábavné, ovšem přišlo mi, že některé styly jsou absolutně zbytečné a dost na prd. Převážnou část hry jsem používal pouze styl á la Wolverine "Leaping Tiger" a občas sáhl po svém meči. Později se k tomu přidal ještě "Thousand cuts", nicméně zbytek... ne. Škoda. Že se jedná původně o konzolovou hru, a že to na ní je údajně hodně poznat, jsem vůbec nevnímal, konzolový ovladač jsem poprvé v životě držel před třemi lety při zoufalém hraní GTA V u kámoše, takže v tomhle ohledu nemám co vytýkat.
Hudba - složil ji Jack Wall, autor tracku "Suicide Mission" z Mass Effectu 2. to už samo o sobě vypoví o tom, že je parádní.

Teď ale k věci, která mě na téhle hře neskutečně sere, ale v podstatě jí to nemůžu mít za zlé, protože taková byla asi holt doba. Díky enginu a obecnému vývojářskému limitu tehdejší doby se mi vůbec nelíbí podoba zdejších rozhovorů. Ano, dialogy zde jsou napsaný dobře, ovšem dívat se na prázdné výrazy všech těch (v ohledu her) špatně stárnoucích modelů postav mě prostě štvalo. Díky tomu rozhovory prostě nemají šťávu. Jsou dobře napsané, ale poněkud ubíjející. Jade Empire (stejně jako NWN 2 či Kotor) byl vytvořen v rozmezí let 2003-2006, tedy v takovém tom divném období pro RPG, která se pohybovala na hraně mezi tím, co se určovalo jako "staré" a "nové". V rámci toho se mi zde a ve zmíněných hrách podoba rozhovorů nelíbí. Raději mám buď ten starý styl, kde z izometrického pohledu čtu dialogy a představuju si, jak se asi tamní postavy během určité situace tváří (BG, PS:T), nebo ten nový styl, kde řeč těla a facial expressions už jsou natolik promakaný, že to působí uvěřitelně (Dragon age, Mass Effect (mínus Andromeda)) Myslím, že snad jedinou výjimkou je VTM: Bloodlines, kde jsou ty facial expressions fakt skvěle vychytaný.

Ve výsledku se mi však na Jade Empire velice hezky vzpomíná. A každý Bioware fanda by si tenhle titul stopro neměl nechat ujít.