Třetí série Walking Dead vzala všechny nešvary té druhé a rozvinula je do extrému: epizody jsou kratičké, hráč je lineárním dějem nucen do hloupých rozhodnutí, která nechce udělat (dobrovolně nakráčet doprostřed davu, který je připravený mě zlynčovat, je přibližně na stejné úrovni demence jako přechod přes zamrzlé jezero ve dvojce), zajímavé postavy dostanou málo prostoru a namísto toho se setkáváme s figurkami, na kterých nám ani nemůže začít záležet.
Na druhou stranu to není celé úplně špatné, nevadilo mi hrát za jinou postavu než za Clementine a Javierův zásadní problém "mám bráchu, který je debil, a nemůžu s tím nic dělat" s sebou přináší spoustu zajímavých možností. Bohužel to ale opět kazí zmiňovaná absence možnosti cokoliv nějak významně ovlivnit, dokonce ani předvídatelný konflikt o Kate. V jejím případě hra vykrádá zápletku z první série seriálu, takže v momentě, kdy zjistíme, že je David naživu, nemusí být člověk zrovna scénáristický génius, aby mu došlo, že ho dřív nebo později vytočí, že mu jeho mladší, slabší bratr ve volných chvilkách během boje se zombie přebral manželku. Problém je v tom, že ať od začátku děláte co můžete, abyste Kate odstrčili, stejně vše nakonec vyústí ve stejnou hádku.
Tady už je vážně absurdní tvrzení, že byl příběh "ušit" podle toho, jak jsme ho hráli. Příběh byl takový, jaký měl být a vy jste tomu prostě bezmocně přihlíželi. Vůbec to bylo všechno takové osekané a zkratkovité a v některých momentech se Telltale asi už vůbec nesnažili. Příklad: skupina lidí utíká před zombie, už se zdá, že jsou v bezpečí, když najednou ups - jedna postava náhle zařve. Nevím, jaká je přirozená reakce na to, když člověka vedle vás sežerou zombie, ale stoprocentně vím, že to není okamžitá recitace pohřební elegie (Byl to super člověk. Nezapomeneme.)
Sečteno podtrženo, hra měla mnohem větší potenciál, než co jsme ve výsledku poznali. O nějakých puzzlech nebo procházení už nemůže být pochopitelně ani řeč, na to Telltale evidentně rezignovali už dávno.
Koupím si pokračování? Tak co mi zbývá, když se tam konečně dozvíme, jak to teda bude s tou Clementine :)
Na druhou stranu to není celé úplně špatné, nevadilo mi hrát za jinou postavu než za Clementine a Javierův zásadní problém "mám bráchu, který je debil, a nemůžu s tím nic dělat" s sebou přináší spoustu zajímavých možností. Bohužel to ale opět kazí zmiňovaná absence možnosti cokoliv nějak významně ovlivnit, dokonce ani předvídatelný konflikt o Kate. V jejím případě hra vykrádá zápletku z první série seriálu, takže v momentě, kdy zjistíme, že je David naživu, nemusí být člověk zrovna scénáristický génius, aby mu došlo, že ho dřív nebo později vytočí, že mu jeho mladší, slabší bratr ve volných chvilkách během boje se zombie přebral manželku. Problém je v tom, že ať od začátku děláte co můžete, abyste Kate odstrčili, stejně vše nakonec vyústí ve stejnou hádku.
Tady už je vážně absurdní tvrzení, že byl příběh "ušit" podle toho, jak jsme ho hráli. Příběh byl takový, jaký měl být a vy jste tomu prostě bezmocně přihlíželi. Vůbec to bylo všechno takové osekané a zkratkovité a v některých momentech se Telltale asi už vůbec nesnažili. Příklad: skupina lidí utíká před zombie, už se zdá, že jsou v bezpečí, když najednou ups - jedna postava náhle zařve. Nevím, jaká je přirozená reakce na to, když člověka vedle vás sežerou zombie, ale stoprocentně vím, že to není okamžitá recitace pohřební elegie (Byl to super člověk. Nezapomeneme.)
Sečteno podtrženo, hra měla mnohem větší potenciál, než co jsme ve výsledku poznali. O nějakých puzzlech nebo procházení už nemůže být pochopitelně ani řeč, na to Telltale evidentně rezignovali už dávno.
Koupím si pokračování? Tak co mi zbývá, když se tam konečně dozvíme, jak to teda bude s tou Clementine :)
Pro: záblesky dobrých nápadů; alespoň to rychle uteče
Proti: zkratkovité, lineární, nedomyšlené