K Atomixu se píše těžko nějaký smysluplný komentář, protože jde o typickou logickou hru, která se někomu líbí a někomu ne. Ale pokusím se alespoň o své pocity a odůvodnit proč tomu dávám 100 %.

Tak především 100 % dávám pro originální nápad i provedení. V době kolem r. 1990 byla už spousta logických her a tahle kupodivu nebyla jen jednou z dalších, ale byla vskutku něčím nová a jiná. Dobrým provedením myslím jednak grafické prostředí, přehledné, vymakané (stíny, barvy, atmosféra), jednak přívětivé ovládání.

Na způsob téhle hry se pak vyrobila řada dalších her (PC, Android), ale ani jedna mě tak nebavila ani nezaujala. Možná proto, že právě jen kopíruje ten původní nápad a nic moc nového (poutavého) nepřidává.

Chci zdůraznit i skvělé zvukové provedení (F. Fuka). Existuje také pokračování s názvem Hexagonia.

Levely jsou obtížné postupně, ty první vyřešíte hned, zhruba uprostřed (je tam 30 levelů) už je to dost tuhé. Celé to znesnadňuje časový limit, ale každý level se dá naučit. Na pobavení i dnes rozhodně doporučuji všem, kdo mají rádi logiku.