2D plošinovky jsou prakticky mrtvé.
Doba , kdy odcházely joystiky jeden za druhým při hraní takových pecek jako byla Galaga, nebo Turrican je nenávratně pryč, a hrát tyto hry na klávesnici- to snad ani nejde.
Ale není třeba truchlit, je zde hra u které jsem nikdy joystik nepotřeboval a přesto dál zůstává na svém zlatém piedestalu .
A asi i ti, co sedí hlavně tam vpravo, už tuší, že se jedná o hru Gods.
Tvůrcem hry není nikdo menší než Bitmap Bothers, společnost jenž má na svém kontě hry jako Xenon 2, Speedball, nebo strategii Z.
Hra původně vydaná na Atari ST a Amigu, později předělána i na Sega Mega Drive a další platformy, se zasloužila ve své době o oprávněnou pozornost. Myšlenka hry je vcelku prostá- dle staré legendy se jednou za tisíc let narodí smrtelník, který objeví a projde ztracené Město Legend a vstane před tváří Bohů, aby tak získal místo po jejich boku a stal se jedním z nich.
Cestou se musí, kromě obvyklých nepřátel, utkat se čtyřmi strážci Citadely, kteří jsou vždy na konci jednotlivých levelů.
Alespoň zatím by se mohlo zdát, že se jedná o vcelku tuctovou plošinovku, ale nenechte se mýlit.
Gods je skutečně obdivuhodná hra, která i po letech dokáže okouzlit. Skvěle vyvážená hratelnost, přehlednost jednotlivých světů (každý level jich obsahuje hned několik), barevná a výtvarná stylizace. Výborný cit pro detaily, propracovaná grafika, včetně pohybů hlavní postavy a nepřátel.
Skvělá hudba, která patří mezi ty nejlepší na AMIZE (podobně jako u skvělého Cannon Foddera). Zvuky zbraní, pohybu hrdiny, nepřátel, nebo tlačítek a padajících předmětů mi v mnohém připomínají péči jakou věnuje svým hrám Blizzard.
Motivující systém sbírání krystalů, peněz, a následné nakupování a vylepšování zbraní u obchodníka. Hledání bonusových místností a předmětů (i po letech jsem s překvapením zjistil, že neznám všechny kombinace tlačítek a páček :) ).
Po zabití strážce Citadely obdržíte kód, takže není nutno hrát pokaždé od začátku.
Každou úroveň je možno projít několika způsoby, a je velmi zábavné zkoušet jednotlivé postupy, a kombinace tlačítek ( a nebojte, zabloudit se rozhodně nedá :) ) .
Co dodat na závěr? Hledáte-li jednu z nejlepších her vydaných kdy na počítači, už nemusíte.
Dovolím si ještě dodat několik informací:
Já osobně preferuji emulaci na AMIGU , kde ale nefungují (alespoň u mne) kódy do jednotlivých úrovní. Přes DOS box by asi potíž být neměla. Hrál jsem i emulaci Mega Drive, tady jde ukládat libovolně (výborná věc pro zkoušení jednotlivých kombinací páček, trénink a podobně), avšak po zabití finálního bosse a získání nesmrtelnosti se nelze vrátit do Ztraceného města a hru zopakovat (s bonusem 10 životů navíc, ale na mnohem vyšší obtížnost).
A na úplný závěr odkazy na net :
Moje skromné stránky http://www.old-games.estranky.cz
A LongPlay na http://www.youtube.com/watch?v=SBgt7XkLxvQ&feature=related
Hoborg- (zde je verze i na Linux) http://hobring.esero
Doba , kdy odcházely joystiky jeden za druhým při hraní takových pecek jako byla Galaga, nebo Turrican je nenávratně pryč, a hrát tyto hry na klávesnici- to snad ani nejde.
Ale není třeba truchlit, je zde hra u které jsem nikdy joystik nepotřeboval a přesto dál zůstává na svém zlatém piedestalu .
A asi i ti, co sedí hlavně tam vpravo, už tuší, že se jedná o hru Gods.
Tvůrcem hry není nikdo menší než Bitmap Bothers, společnost jenž má na svém kontě hry jako Xenon 2, Speedball, nebo strategii Z.
Hra původně vydaná na Atari ST a Amigu, později předělána i na Sega Mega Drive a další platformy, se zasloužila ve své době o oprávněnou pozornost. Myšlenka hry je vcelku prostá- dle staré legendy se jednou za tisíc let narodí smrtelník, který objeví a projde ztracené Město Legend a vstane před tváří Bohů, aby tak získal místo po jejich boku a stal se jedním z nich.
Cestou se musí, kromě obvyklých nepřátel, utkat se čtyřmi strážci Citadely, kteří jsou vždy na konci jednotlivých levelů.
Alespoň zatím by se mohlo zdát, že se jedná o vcelku tuctovou plošinovku, ale nenechte se mýlit.
Gods je skutečně obdivuhodná hra, která i po letech dokáže okouzlit. Skvěle vyvážená hratelnost, přehlednost jednotlivých světů (každý level jich obsahuje hned několik), barevná a výtvarná stylizace. Výborný cit pro detaily, propracovaná grafika, včetně pohybů hlavní postavy a nepřátel.
Skvělá hudba, která patří mezi ty nejlepší na AMIZE (podobně jako u skvělého Cannon Foddera). Zvuky zbraní, pohybu hrdiny, nepřátel, nebo tlačítek a padajících předmětů mi v mnohém připomínají péči jakou věnuje svým hrám Blizzard.
Motivující systém sbírání krystalů, peněz, a následné nakupování a vylepšování zbraní u obchodníka. Hledání bonusových místností a předmětů (i po letech jsem s překvapením zjistil, že neznám všechny kombinace tlačítek a páček :) ).
Po zabití strážce Citadely obdržíte kód, takže není nutno hrát pokaždé od začátku.
Každou úroveň je možno projít několika způsoby, a je velmi zábavné zkoušet jednotlivé postupy, a kombinace tlačítek ( a nebojte, zabloudit se rozhodně nedá :) ) .
Co dodat na závěr? Hledáte-li jednu z nejlepších her vydaných kdy na počítači, už nemusíte.
Dovolím si ještě dodat několik informací:
Já osobně preferuji emulaci na AMIGU , kde ale nefungují (alespoň u mne) kódy do jednotlivých úrovní. Přes DOS box by asi potíž být neměla. Hrál jsem i emulaci Mega Drive, tady jde ukládat libovolně (výborná věc pro zkoušení jednotlivých kombinací páček, trénink a podobně), avšak po zabití finálního bosse a získání nesmrtelnosti se nelze vrátit do Ztraceného města a hru zopakovat (s bonusem 10 životů navíc, ale na mnohem vyšší obtížnost).
A na úplný závěr odkazy na net :
Moje skromné stránky http://www.old-games.estranky.cz
A LongPlay na http://www.youtube.com/watch?v=SBgt7XkLxvQ&feature=related
Hoborg- (zde je verze i na Linux) http://hobring.esero
Assassin's Creed: Odyssey