Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentář

Přejít na komentáře

Akalabeth: World of Doom

  • PC 65
Vždy se mi velice líbila série Ultima. Když se na GOG.com objevila zdarma byl jsem potěšen, ale ke hraní jsem se dostal až letos. Při procházení knihovny jsem si uvědomil, že jsem toto jedno z prvních RPG ještě nehrál. První myšlenka byla, že to alespoň vyzkouším, pokochám se atmosférou a půjdu dál. Ale jak jsem do hry pronikal, tak mě čí dám více zajímalo jaké to bude dál. Hra je v podstatě dost jednoduchá, na mapě světa najdete hrad, dostanete úkol, vlezete do dungeonu, zabijete požadovanou příšeru (jiné úkoly hra neobsahuje) a jede si pro další. Největším problémem je jídlo, při každém kroku spotřebujete jeden kus, v dungeonech méně. Postavě se zvyšují životy zabíjením potvor a v po vystoupení z dungeonu se připočítají.

Hrát lze za bojovníka nebo mága. Mág je mnohem lepší, protože může plně ovládat magický amulet a tím se snadno přesouvat k žebříkům do nižších/vyšších pater. Postupně vyděláváte zlato, zvyšujete si život až můžete jít zabít finálního nepřítele Balroga (inspirace od J.R.R. Tolkiena jako u názvu). Po jeho zabití dostanete informaci, že můžete pokračovat na vyšší úrovni. No a tady začal můj problém. Neobsahuje hra něco jiného na vyšší obtížnost? Pustil jsem se tedy znovu do hraní, tentokrát rovnou na nejtěžší 10. obtížnost. Nejdříve mě překvapil jiný první úkol (poprvé zabít Mimic a nyní Viper). Později jsem zjistil, že pořadí je až na poslední dva nepřátele náhodně generované. Hra poměrně rychle nabrala obtížnost a strávil jsem mnoho hodin získáváním zlata a životů. Nakonec jsem zjistil, že na hra obsahuje 6 questů místo 4. Liší se také konečná gratulace a v menu se odemknou dvě nové položky. Toto vše platí pro DOS verzi z roku 1998. Jak je to řešeno na Apple II a ve verzi 1996 nevím.

Hra mě nakonec docela bavila a na svoji dobu jde o skvělý počin. Člověk musí mít na paměti, že jde o jednu z prvních her tohoto žánru. Navíc Richard Garriott hru vytvořil úplně sám, v nízkém věku a jako svoji prvotinu. Velká inspirace tehdejším Dungeons and Dragons je vidět na každém kroku. Téměř bezvýznamný průzkum světa, jídlo a pak už jen zabíjení a vyhýbání se pastem. Grafika není v podstatě žádná, hratelnost je jednoduchá, ale přesto to baví a má i jistou atmosféru. Rozhodně doporučuji alespoň vyzkoušet, obzvláště když je hra dnes zadarmo. Pro mě šlo o zajímavý zážitek a díky tomu uvažuji o hraní Ultima I: The First Age of Darkness a možná celé sérii.

Pomocí Dungeon Mapperu na oldgames.sk jsem udělal mapy všech tří verzí pro Lucky number 1 (děkuji DJ), zajímalo mě srovnání. Mapy jsou úplně odlišné a to i v počtu dungeonů.
+30