Vernon's Legacy je další z řady hororových explorativních her, kde se vy jako hráč vydáváte na statek svého strýce, kde vás navzdory předchozí domluvě nikdo nečeká a dům tak zeje prázdnotou. Pouze strohý dopis vám dává na vědomí, že místní majordomus zrušil předem domluvené setkání a zdejší personál ještě před vaším příchodem odcestoval.
Hráč se tedy ujímá postupného procházení domu a postupného objevování vzkazů a útržků z deníku, který dokresluje dění v tomto sídle během vaší několikaleté nepřítomnosti. Dočítáte se tak podrobnosti, které často popisují těžkosti žití v tomto sídle během světové války a místy jsou zmíněné i občasné zvláštní události, které jsou spjaty s místními podzemními chodbami.
Tak nějak by se dal stručně popsat počáteční děj hry, jejíž synopse se může zdát jako ohraná písnička. Během hraní nicméně převládala zvědavost, protože nalézané deníkové záznamy nejsou až takovým očekávaným klišé, jak by se dalo na první pohled čekat a do značné míry jsou spjaté s nelehkým obdobím války. Skutečnost, že se kdesi pod statkem nacházejí jakési spletité chodby je zastíněna dobovými událostmi a tím, že přístup do nich byl kýmsi z nějakého důvodu zazděn.
Samotné hraní je rozděleno do dvou kapitol, při kterém se dozvídáte jednotlivé osudy do té doby přítomných osob a postupně z nejasných obrysů poznáváte příčinu jejich vzrůstající paniky. Většinu herní náplně tvoří chození, objevování dopisů a místy řešení drobných puzzlů, jejichž obtížnost je spíše symbolická.
Hra má poměrně slušně napsaný příběh, který bohužel trpí ne příliš profesionálním provedením hry samotné. Zatímco první lokace jsou vcelku pěkné, tak ty pozdější byly očividně šité horkou jehlou a připomínaly spíš vyřádění někoho, kdo se narychlo snaží hru "nějak" dokončit. Herní mechanika toho, kdy je hráč konfrontován s nebezpečím mi přišla poměrně laciná, což by samo o sobě nebylo špatné, pokud by se nezačala opakovat. Povedený příběh je tak utopen výsledným provedením a možná uspěchaností vývojářů s dokončením hry. Je to o to větší škoda, protože zde příběh (až na samotné zakončení) opravdu zaujal.
Hráč se tedy ujímá postupného procházení domu a postupného objevování vzkazů a útržků z deníku, který dokresluje dění v tomto sídle během vaší několikaleté nepřítomnosti. Dočítáte se tak podrobnosti, které často popisují těžkosti žití v tomto sídle během světové války a místy jsou zmíněné i občasné zvláštní události, které jsou spjaty s místními podzemními chodbami.
Tak nějak by se dal stručně popsat počáteční děj hry, jejíž synopse se může zdát jako ohraná písnička. Během hraní nicméně převládala zvědavost, protože nalézané deníkové záznamy nejsou až takovým očekávaným klišé, jak by se dalo na první pohled čekat a do značné míry jsou spjaté s nelehkým obdobím války. Skutečnost, že se kdesi pod statkem nacházejí jakési spletité chodby je zastíněna dobovými událostmi a tím, že přístup do nich byl kýmsi z nějakého důvodu zazděn.
Samotné hraní je rozděleno do dvou kapitol, při kterém se dozvídáte jednotlivé osudy do té doby přítomných osob a postupně z nejasných obrysů poznáváte příčinu jejich vzrůstající paniky. Většinu herní náplně tvoří chození, objevování dopisů a místy řešení drobných puzzlů, jejichž obtížnost je spíše symbolická.
Hra má poměrně slušně napsaný příběh, který bohužel trpí ne příliš profesionálním provedením hry samotné. Zatímco první lokace jsou vcelku pěkné, tak ty pozdější byly očividně šité horkou jehlou a připomínaly spíš vyřádění někoho, kdo se narychlo snaží hru "nějak" dokončit. Herní mechanika toho, kdy je hráč konfrontován s nebezpečím mi přišla poměrně laciná, což by samo o sobě nebylo špatné, pokud by se nezačala opakovat. Povedený příběh je tak utopen výsledným provedením a možná uspěchaností vývojářů s dokončením hry. Je to o to větší škoda, protože zde příběh (až na samotné zakončení) opravdu zaujal.
Pro: Dobové zasazení, příběh
Proti: Herní provedení, později opakující se mechanismy, odfláknutá poslední kapitola