Can I get you a ladder, so you can get off my back? - Yarpen, šedý strážce
(Jediná věta, kterou hlavní hrdina vypustí z pusy... hrubým odhadem asi 1739x za celou hru.)
Dragon Age: Origins je jedna z poměrně oblíbených her, které jsem se však delší dobu vyhýbal. Na rozdíl od Mass Effectu neobsahuje akční souboje, ale podobá se více klasickým MMORPG, což je styl, který mě jednak nikdy moc nebavil a jednak jsem ho ani neuměl efektivně hrát. S koupí Ultimate Edition za pár šupů jsem se ale do hry přeci jen pustil, hry od Bioware mě totiž nikdy nezklamaly.
Naneštěstí se obavy víceméně potvrdily. Tenhle styl soubojů opravdu není můj šálek čaje, ovšem Origins obsahuje i obrovské množství rozhovorů. Samotná ústřední zápletka je klasická Bioware šablona. Na začátku je představeno velké velké zlo (v tomto případě děsně nezajímavá a neoriginální Nákaza/Darkspawn), hráč během hry cestuje světem, sbírá armádu a verbuje spolubojovníky do svých řad a v závěru proběhne velké zúčtování. Nic, co bych neviděl už několikrát, nicméně opět tu máme dobře napsané, byť archetypální, charaktery a chytlavé rozhovory. Největší zábavou pro mě bylo poznávání postav, odhalování jejich minulosti a poslouchání všemožných slovních přestřelek. Nechybí ani typický propracovaný kodex, který velice neoriginální lore podává docela záživným způsobem.
S dávkováním hratelnosti to je už ale horší. Hráč zpravidla cestuje do několika lokací, kde je jedna ústřední civilní oblast a poté několik dungeonů. Zatímco civilní oblasti hráč prochází spíše adventurním způsobem, dungeony jsou čistě o čištění nepřátel. NAŠTĚSTÍ nejsou úmorně dlouhé, jako u leckterých jiných RPGček, ovšem na poměry těch modernějších Bioware her jsou dlouhé až dost. S tím souvisí dost nevyvážená obtížnost soubojů a fakt, že bez mága s léčitelskými schopnostmi si hráč prostě neškrtne (bossové udělují takový dmg, že bez neustálého léčení jsou na střední a vyšší obtížnost prakticky neporazitelní). Celkově bojovou složku hodnotím jako ne moc povedenou, starší KotOR obdobné souboje zvládal daleko lépe. Mimo jiné mě třeba pil krev fakt, že z bojového režimu, jakmile se jednou spustí, nelze vyskočit, dokud nejsou pobiti všichni nepřátelé, kteří onen bojový režim aktivovali. Co ale musím ocenit je velice přehledný inventář, kde může blednout závistí leckteré velké RPG.
Grafická stránka není nijak valná, rozanimování postav jakbysmet. Trochu mě mrzelo, že hra víc vsází na číslíčka, než na immersive pocit z hraní. Je to ale trochu jako vyčítat first person střílečce, že se v ní střílí - čistě můj problém. Technicky ale i na svou dobu by prostředí mohlo být výrazně bohatší na detail a méně statické. Po vyloženě umělecké stránce nemám naopak moc co vytknout. Celkové ladění do zelenohněda ke hře sedí. Atmosféra zmaru je navozena dobře a špinavý středověk z toho je cítit.
Hlavní questy jsou propracované, často se větví a hráč má možnost voleb. Vedlejší úkoly jsou naopak zpravidla klasické fetchquesty, ale není jich mnoho a nejsou zdlouhavé a spíše příjemně zaplňují svět. Příjemným zpestřením jsou i náhodné přepady během cestování, které mě začaly lézt na nervy až v samotném závěru. Do té doby fajn.
Abych to shrnul. Dragon Age: Origins není špatné RPG. Přináší více jak 60 hodin zábavy - někdy dobré, někdy horší. Titul je jakýmsi hybridem filmových RPG a kultovních klasik z 90. let. Jen si nejsem jist, jestli si ho více užije pamětník nebo moderní hráč, protože každý bude muset překousnout určitě kompromisy. V mém případě je to onen bojový systém. Komu ovšem sedne, může si připočíst 10 až 20% a vzít si k srdci fakt, že ho pár dní nikdo neuvidí. Nicméně já nad 70% jít nemůžu. Na to jsem až příliš často přemýšlel nad tím, že mě ta hra někdy vlastně docela sere.
(Jediná věta, kterou hlavní hrdina vypustí z pusy... hrubým odhadem asi 1739x za celou hru.)
Dragon Age: Origins je jedna z poměrně oblíbených her, které jsem se však delší dobu vyhýbal. Na rozdíl od Mass Effectu neobsahuje akční souboje, ale podobá se více klasickým MMORPG, což je styl, který mě jednak nikdy moc nebavil a jednak jsem ho ani neuměl efektivně hrát. S koupí Ultimate Edition za pár šupů jsem se ale do hry přeci jen pustil, hry od Bioware mě totiž nikdy nezklamaly.
Naneštěstí se obavy víceméně potvrdily. Tenhle styl soubojů opravdu není můj šálek čaje, ovšem Origins obsahuje i obrovské množství rozhovorů. Samotná ústřední zápletka je klasická Bioware šablona. Na začátku je představeno velké velké zlo (v tomto případě děsně nezajímavá a neoriginální Nákaza/Darkspawn), hráč během hry cestuje světem, sbírá armádu a verbuje spolubojovníky do svých řad a v závěru proběhne velké zúčtování. Nic, co bych neviděl už několikrát, nicméně opět tu máme dobře napsané, byť archetypální, charaktery a chytlavé rozhovory. Největší zábavou pro mě bylo poznávání postav, odhalování jejich minulosti a poslouchání všemožných slovních přestřelek. Nechybí ani typický propracovaný kodex, který velice neoriginální lore podává docela záživným způsobem.
S dávkováním hratelnosti to je už ale horší. Hráč zpravidla cestuje do několika lokací, kde je jedna ústřední civilní oblast a poté několik dungeonů. Zatímco civilní oblasti hráč prochází spíše adventurním způsobem, dungeony jsou čistě o čištění nepřátel. NAŠTĚSTÍ nejsou úmorně dlouhé, jako u leckterých jiných RPGček, ovšem na poměry těch modernějších Bioware her jsou dlouhé až dost. S tím souvisí dost nevyvážená obtížnost soubojů a fakt, že bez mága s léčitelskými schopnostmi si hráč prostě neškrtne (bossové udělují takový dmg, že bez neustálého léčení jsou na střední a vyšší obtížnost prakticky neporazitelní). Celkově bojovou složku hodnotím jako ne moc povedenou, starší KotOR obdobné souboje zvládal daleko lépe. Mimo jiné mě třeba pil krev fakt, že z bojového režimu, jakmile se jednou spustí, nelze vyskočit, dokud nejsou pobiti všichni nepřátelé, kteří onen bojový režim aktivovali. Co ale musím ocenit je velice přehledný inventář, kde může blednout závistí leckteré velké RPG.
Grafická stránka není nijak valná, rozanimování postav jakbysmet. Trochu mě mrzelo, že hra víc vsází na číslíčka, než na immersive pocit z hraní. Je to ale trochu jako vyčítat first person střílečce, že se v ní střílí - čistě můj problém. Technicky ale i na svou dobu by prostředí mohlo být výrazně bohatší na detail a méně statické. Po vyloženě umělecké stránce nemám naopak moc co vytknout. Celkové ladění do zelenohněda ke hře sedí. Atmosféra zmaru je navozena dobře a špinavý středověk z toho je cítit.
Hlavní questy jsou propracované, často se větví a hráč má možnost voleb. Vedlejší úkoly jsou naopak zpravidla klasické fetchquesty, ale není jich mnoho a nejsou zdlouhavé a spíše příjemně zaplňují svět. Příjemným zpestřením jsou i náhodné přepady během cestování, které mě začaly lézt na nervy až v samotném závěru. Do té doby fajn.
Abych to shrnul. Dragon Age: Origins není špatné RPG. Přináší více jak 60 hodin zábavy - někdy dobré, někdy horší. Titul je jakýmsi hybridem filmových RPG a kultovních klasik z 90. let. Jen si nejsem jist, jestli si ho více užije pamětník nebo moderní hráč, protože každý bude muset překousnout určitě kompromisy. V mém případě je to onen bojový systém. Komu ovšem sedne, může si připočíst 10 až 20% a vzít si k srdci fakt, že ho pár dní nikdo neuvidí. Nicméně já nad 70% jít nemůžu. Na to jsem až příliš často přemýšlel nad tím, že mě ta hra někdy vlastně docela sere.
Pro: podání příběhu, charaktery a množství rozhovorů, většinou kvalitní writing, tvorba postavy, cokoli co vypustí Shale ze své kamenné huby
Proti: nevyváženost, slabší příběh jako takový a neoriginální lore, kolísavá zábavnost způsobená přílišným zaměřením na souboje v dungeonech, příběhu chybí momenty překvapení, statická prostředí