Nemožnost ukládání, na kterou jsem si původně stěžoval, se nakonec ukázala klíčovou vlastností, která mě u hry udržela až do konce. Se "sejvováním", by totiž GTA značně ztratilo ze své herní výzvy. Po nepovedené akci bych hru prostě nahrál znovu a záhy by mě to přestalo bavit. Takhle jsem si ovšem nejenom počet životů, ale hlavně vysoký násobič skóre, hlídal jako oko v hlavě.
Cílem hry v každé její fázi, je totiž dosáhnout předem stanoveného a poměrně vysokého výdělku. A pokud tu nechcete strávit mládí i se stářím dohromady, tak právě násobič skóre je vaším pokladem. Za každou splněnou misi se vám násobič zvýší, další možností jsou bedny, ve kterých se kromě běžné výbavy, nachází i větší poklady jako např. životy a nebo právě zvýšení omílaného násobiče. V této souvislosti pak skoro více než ztráta života, bolí zatčení policií, protože to vám okamžitě srazí násobič na jeho polovinu (pokud nemáte velmi důležitý klíček od vězení)!
Možná si říkáte, o čem to tu vlastně píšu, vždyť GTA bylo v první řadě o bezhlavém řádění v ulicích města. Možná, nicméně to není úplně mým šálkem kávy, a tudíž mě to přestalo bavit po pár minutách. Zato chuť dosáhnout toho požadovaného balíku peněz a posunout se tak do další části hry, mi vydržela mnohem déle. A nebylo to tak úplně lehké. Obtížnost některých misí zvyšovalo ne úplně přátelské ovládání střelby a řízení. Takže o nepovedené mise nebyla nouze.
Nakonec jsem musel začít taktizovat, začal jsem pracovat s mapou, kam jsem si zaznamenával polohu beden, a doplňoval popř. opravoval polohu autoservisů (originál mapy mají v několika případech jejich polohu zakreslenou špatně). Práce s mapou zvýšila výrazně moji schopnost orientace ve městech, což zase přinášelo příznivější herní dojmy, neboť jsem nemusel slepě následovat žlutou šipku, ale vybrat si výhodnější trasu. Což zvláště u časově omezených misí, přinášelo své ovoce.
Shrnu li tedy na závěr své dojmy, tak musím říct, že hra je to vcelku povedená. Jen mám pocit, že chvíli trvá, než člověk objeví i jiné její přednosti, než jen párminutové vyblbnutí, lítáním zběsilou rychlostí po obřím městě a zabíjením všech.
Cílem hry v každé její fázi, je totiž dosáhnout předem stanoveného a poměrně vysokého výdělku. A pokud tu nechcete strávit mládí i se stářím dohromady, tak právě násobič skóre je vaším pokladem. Za každou splněnou misi se vám násobič zvýší, další možností jsou bedny, ve kterých se kromě běžné výbavy, nachází i větší poklady jako např. životy a nebo právě zvýšení omílaného násobiče. V této souvislosti pak skoro více než ztráta života, bolí zatčení policií, protože to vám okamžitě srazí násobič na jeho polovinu (pokud nemáte velmi důležitý klíček od vězení)!
Možná si říkáte, o čem to tu vlastně píšu, vždyť GTA bylo v první řadě o bezhlavém řádění v ulicích města. Možná, nicméně to není úplně mým šálkem kávy, a tudíž mě to přestalo bavit po pár minutách. Zato chuť dosáhnout toho požadovaného balíku peněz a posunout se tak do další části hry, mi vydržela mnohem déle. A nebylo to tak úplně lehké. Obtížnost některých misí zvyšovalo ne úplně přátelské ovládání střelby a řízení. Takže o nepovedené mise nebyla nouze.
Nakonec jsem musel začít taktizovat, začal jsem pracovat s mapou, kam jsem si zaznamenával polohu beden, a doplňoval popř. opravoval polohu autoservisů (originál mapy mají v několika případech jejich polohu zakreslenou špatně). Práce s mapou zvýšila výrazně moji schopnost orientace ve městech, což zase přinášelo příznivější herní dojmy, neboť jsem nemusel slepě následovat žlutou šipku, ale vybrat si výhodnější trasu. Což zvláště u časově omezených misí, přinášelo své ovoce.
Shrnu li tedy na závěr své dojmy, tak musím říct, že hra je to vcelku povedená. Jen mám pocit, že chvíli trvá, než člověk objeví i jiné její přednosti, než jen párminutové vyblbnutí, lítáním zběsilou rychlostí po obřím městě a zabíjením všech.
Pro: Slušná nelineární hratelnost; Celkem výzva díky nemožnosti ukládání; Obří města
Proti: Ovládání hlavně u střelby; SAVE & EXIT by se ale fakt hodil; Občas jsem netušil co se po mě v misi chce