26 dohraných misí. Znovu se ubralo na délce. V tomhle případě je to ku prospěchu věci. Když v roce 2000 vyšel Land Warrior, konkuroval prakticky jen sám sobě. Dalo se mu tím pádem ještě odpustit nevalnou AI, jednoduchý design úrovní a určitou arkádovost. Byla to zábava. Tohle je zábava stejná. V dobrém i špatném. Vždyť je to taky datadisk. Jenže je rok 2002 a na světě už jsou tituly jako Project IGI nebo Operace Flashpoint. A těmhle hrám tento titul už bohužel nestačí.

Tak určitě. Grafika je trochu vylepšená. Špinavější zdi, hezčí modely postav, uhlazenější kopce. Na svou dobu už je ale dost out. Naštěstí šlape bez problémů a bez padání. Zbraně konečně dostali odpovídající ozvučení. Z některých mě opravdu bavilo střílet. Nové a vcelku i zajímavé cíle misí. Například zastavení útěku do Pákistánu je super. Konečně jsem využil kulometné hnízdo. Nebo bránění se u helikoptéry a její následný odstřel. Vrátila se promakaná balistika. Hra si zachovala svou zábavnost.

Bohužel ale vše špatné z minulého dílu je tady zase. Dementní AI, která hru hrozně zjednodušuje. Hrozné interiéry, které připomínají bludiště z prvních FPS. Zbraně se všechny chovají podobně. Alespoň ty s hledím, které jsem používal. Není potřeba velké taktiky. Pořád je to často střílení teček v dálce. Save systém hru degraduje do ještě větší arkády. Load z menu vám doplní munici a zásobu výbušnin. Vlastně takový cheat.

Bavilo mě to pořád. Tohle ale mělo vzniknout mnohem dřív po Land Warrior. Takhle Task Force Dagger vypadá vedle konkurence už docela směšně. Ještě, že to bylo tak krátké.