Ah, Dark Colony. Už nějakou dobu jsem na něj nostalgicky vzpomínala a říkala si, že bych si ho měla zase zahrát. To jsem neměla dělat. Když se totiž na Dark Colony podívám teď, je to naprosto příšerná hra!
Asi největším problémem celé hry je pathfinding. Fajn, limitace tehdejší doby třeba neumožňovaly ho udělat lepší, ale zde tvůrci zajistili, že tenhle nedostatek bude způsobovat monumentální problémy - zoufale krátký dostřel a dohled jednotek, nemožnost jednotek procházet zkrz sebe, plno překážek na bojišti, které se musí neustále obcházet a pomalé otáčení jednotek vytváří skvělý mix pro dokonalou frustraci.
K tomu přidáme problémy s ovládáním: Kurzor zůstává stejný ať už ukazujete na zemi nebo na jednotku, takže je strašně těžké označit konkrétní jednotku. Attack move je přepínač který ovlivňuje všechny následující rozkazy, ne jen ten další, musíte tedy neustále zuřivě přepínat a běda jestli se spletete. Jednotky navíc velmi špatně reagují na rozkaz zaútočit na konkrétní cíl (a když ho zadáte, útočí na cíl i chvíli po jeho smrti) a mají velmi podivné priority automatických útoků - nejvyšší prioritu má nepřátelská základna, což způsobuje že pokud je v blízkosti nějaká jiná nepřátelská jednotka, musíte na ni zacílit ručně. Což nejde když je schovaná za základnou. V takovém případě se musíte stáhnout než vám celou armádu pobije.
Přejděme ale k designu - i tady Dark Colony selhává. DC je strategie s velmi malým množstvím strategie. Naučit se silné a slabé stránky jednotek je jednoduché: proti pěchotě platí těžké jednotky, proti těžkých jednotkám platí mít víc těžkých jednotek. Někde je tam taky dělostřelectvo, asi na ničení statické obrany, ale to trvá tak dlouho že to skoro nestojí za to. Zbylé jednotky jsou úzce specializované (miny, letectvo tak slabé že nezabije pěšáka) a do bitev se nezapojují. Bitvy probíhají tak, že svou armádu pošlete na nepřátelkou armádu a protože kvůli už zmíněným problémům s ovládáním je jakýkoliv micromanagement kontraproduktivní, jen se díváte a doufáte že máte víc jednotek.
Design misí tomu taky moc nepomáhá - drtivá většina je jen o tom zničit nepřátelkou základnu. Nebo dvě. Nebo tři. V tom jsou trochu vítanou změnou mise bez základen, ale ty mají zase své problémy. V nich v podstatě zkoušíte různé cesty metodou pokus-omyl. Tímhle směrem je armáda kterou neporazím? Tak to je špatná cesta, load!
Aspoň příběh by to mohl zachraňovat, ne? Kdepak, v podstatě tu žádný není, jedná se o generickou válku mezi lidmi a mimozemšťany, ozvláštněnou pouze zradou Aerogenu a nalezením nějakých artefaktů o kterých se stejně nic moc nedozvíme. V příběhu taky nevystupují žádné postavy. Aspoň že ty animačky mezi misemi k něčemu vypadají. Na svou dobu.
Asi jediné co můžu na Dark Colony vyzdvihnout je systém střídání dne a noci, kdy lidé vidí dál ve dne a mimozemšťané v noci. To přecejen hře dodává aspoň nějakou hloubku. Hudba a zvuky jsou slušné, ale nezachraňují to.
Celkově rozhodně nikomu v dnešní době Dark Colony nedoporučuju. Nevím jestli jsem třeba v době vydání nebyla méně zhýčkaná kvalitnějšími hrami, ale nějak se mi nechce věřit že by DC bylo něčím dobré i ve své době.
Asi největším problémem celé hry je pathfinding. Fajn, limitace tehdejší doby třeba neumožňovaly ho udělat lepší, ale zde tvůrci zajistili, že tenhle nedostatek bude způsobovat monumentální problémy - zoufale krátký dostřel a dohled jednotek, nemožnost jednotek procházet zkrz sebe, plno překážek na bojišti, které se musí neustále obcházet a pomalé otáčení jednotek vytváří skvělý mix pro dokonalou frustraci.
K tomu přidáme problémy s ovládáním: Kurzor zůstává stejný ať už ukazujete na zemi nebo na jednotku, takže je strašně těžké označit konkrétní jednotku. Attack move je přepínač který ovlivňuje všechny následující rozkazy, ne jen ten další, musíte tedy neustále zuřivě přepínat a běda jestli se spletete. Jednotky navíc velmi špatně reagují na rozkaz zaútočit na konkrétní cíl (a když ho zadáte, útočí na cíl i chvíli po jeho smrti) a mají velmi podivné priority automatických útoků - nejvyšší prioritu má nepřátelská základna, což způsobuje že pokud je v blízkosti nějaká jiná nepřátelská jednotka, musíte na ni zacílit ručně. Což nejde když je schovaná za základnou. V takovém případě se musíte stáhnout než vám celou armádu pobije.
Přejděme ale k designu - i tady Dark Colony selhává. DC je strategie s velmi malým množstvím strategie. Naučit se silné a slabé stránky jednotek je jednoduché: proti pěchotě platí těžké jednotky, proti těžkých jednotkám platí mít víc těžkých jednotek. Někde je tam taky dělostřelectvo, asi na ničení statické obrany, ale to trvá tak dlouho že to skoro nestojí za to. Zbylé jednotky jsou úzce specializované (miny, letectvo tak slabé že nezabije pěšáka) a do bitev se nezapojují. Bitvy probíhají tak, že svou armádu pošlete na nepřátelkou armádu a protože kvůli už zmíněným problémům s ovládáním je jakýkoliv micromanagement kontraproduktivní, jen se díváte a doufáte že máte víc jednotek.
Design misí tomu taky moc nepomáhá - drtivá většina je jen o tom zničit nepřátelkou základnu. Nebo dvě. Nebo tři. V tom jsou trochu vítanou změnou mise bez základen, ale ty mají zase své problémy. V nich v podstatě zkoušíte různé cesty metodou pokus-omyl. Tímhle směrem je armáda kterou neporazím? Tak to je špatná cesta, load!
Aspoň příběh by to mohl zachraňovat, ne? Kdepak, v podstatě tu žádný není, jedná se o generickou válku mezi lidmi a mimozemšťany, ozvláštněnou pouze zradou Aerogenu a nalezením nějakých artefaktů o kterých se stejně nic moc nedozvíme. V příběhu taky nevystupují žádné postavy. Aspoň že ty animačky mezi misemi k něčemu vypadají. Na svou dobu.
Asi jediné co můžu na Dark Colony vyzdvihnout je systém střídání dne a noci, kdy lidé vidí dál ve dne a mimozemšťané v noci. To přecejen hře dodává aspoň nějakou hloubku. Hudba a zvuky jsou slušné, ale nezachraňují to.
Celkově rozhodně nikomu v dnešní době Dark Colony nedoporučuju. Nevím jestli jsem třeba v době vydání nebyla méně zhýčkaná kvalitnějšími hrami, ale nějak se mi nechce věřit že by DC bylo něčím dobré i ve své době.
Toybox Turbos