V naší České kotlině se čas od času urodí několik her, které se ve světové konkurenci mohou poměřovat se špičkami ve svém žánru. Na tyto hry můžeme být právem hrdí a po Mafii, Poslu smrti, Vietcongu a dalších sem můžeme zařadit i Machinárium.

Machinárium je klasická 2D adventura od pražských Amanita design, která ve své době posbírala řadu ocenění a zpětně se není vůbec čemu divit. I když hru posuzuji s několikaletým zpožděním, mohu konstatovat, že Machinárium jaksi nezestárlo. Jde o jednu z těch mála her, které časem spíše zrají jako víno, a které budou lidé pravděpodobně hrát a obdivovat i za desítky let. Jemná poetika robotího světa jakoby dokázala hráče okouzlit svojí dětskou bezprostředností a úžasnou hratelností. I když většinu ocenění ve své době Machinárium získalo hlavně za grafiku a za hudbu (vynikající Floex), vůbec to neznamená, že by hratelnost byla zatlačena dopozadí, spíše naopak. I bez audiovizuální stránky by bylo Machinárium výbornou adventurou. Narazíte tu dokonce na některé vyloženě inovační prvky žánru, jako třeba postupné odkrývání lokace, natahování a smršťování hlavní postavy nebo hra za jinou postavu. Rébusy jsou přiměřeně složité a logické. Málokdy se vám stane, že budete potřebovat pomoc návodu. Kladně bych ocenil i velké množství miniher, jsou jich opravdu desítky. Narazíte mezi nimi i na některé nudné a pár jich je opravdu hodně obtížných, ale celkově mě bavily téměř všechny.

Machinárium je prostě roztomilé, dětsky hravé, inteligentní... Jsem fakt rád, že jsem na tuto hru zpětně narazil.