Hrajete jako mladá, krásná a navíc technicky nadaná Amanda Ripleyová, kterou pátrání po stopách její zmizelé maminky zavede až na neprosperující vesmírnou stanici, kterou pobíhá neznámé krvelačné monstrum. Vetřelec film i hra staví na jednoduché premise izolování hlavní hrdinky na vesmírné lodi spolu s velmi nepřátelsky naladěným mimozemským tvorem, takže dokonale navozuje stresující prostředí místa, z kterého není úniku.
Ve hře vám navíc hrozí i reálné riziko smrti vaší postavy vlastním přičiněním, takže ty momenty, kdy se na poslední chvíli zabuchujete do skříňky (co takhle s těmi dveřmi tak netřískat?), ani nedutáte pod stolem, rychle se snažíte překonfigurovat otevírání dveří nebo zoufale vyhlížíte žlutou skříňku pro uložení pozice, ať to proboha nemusíte absolvovat znovu, jsou velmi, velmi napjaté. Samozřejmě, že časem si zvyknete a dojde vám, že vetřelec dupe úplně stejně agresivně jako váš soused odshora, a také, že si vůči němu můžete dovolit mnohem víc, než by se zpočátku zdálo – třeba plížit se těsně za jeho ocáskem, nebo mu vběhnout přímo do náruče a fouknout na něj z plamenometu (hrát na nula smrtí se tu stejně nedá, alespoň jeden útok vetřelčího miminka vás prostě musí dostat).
Nicméně i přes to podcenění původně nepředstavitelně nebezpečného nepřítele vás hra zásobuje novými a novými misemi, je slušně dlouhá a udržuje si poměrně vysokou náročnost. Výbušniny mě používat nebaví, takže ty mi pořád zbývaly, ale ostatních zásob jsem měla vždycky jen tak tak. Pokud se pomýleně připletete do cesty zdánlivě neumlátitelným androidům, tak vám taky ze začátku dají dost zabrat. Zdevastovaná stanice Sevastopol se svým anachronistickým vybavením z 80. let skládá hold filmové předloze, navíc si na chvilku zahrajete i na kosmonauta a prohlédnete si vesmír, takže vás pak jen zamrzí, že Amanda přes všechnu svou fyzickou zdatnost není schopná vylézt na 30 cm vysoký rantlík a musí to celé obíhat až ke schůdkům nebo že před sebou jasně na zemi vidí revolver, ale může do něj jen kopnout, protože vzít si ho může až později. Příběh a ostatní postavy jsou celkem nudné a nevýrazné, osobně považuji za velké zklamání, že se nikomu nic nevyklubalo z břicha (snad v příštím díle), ale jako sci-fi horror survival je hra na jedničku.
Ve hře vám navíc hrozí i reálné riziko smrti vaší postavy vlastním přičiněním, takže ty momenty, kdy se na poslední chvíli zabuchujete do skříňky (co takhle s těmi dveřmi tak netřískat?), ani nedutáte pod stolem, rychle se snažíte překonfigurovat otevírání dveří nebo zoufale vyhlížíte žlutou skříňku pro uložení pozice, ať to proboha nemusíte absolvovat znovu, jsou velmi, velmi napjaté. Samozřejmě, že časem si zvyknete a dojde vám, že vetřelec dupe úplně stejně agresivně jako váš soused odshora, a také, že si vůči němu můžete dovolit mnohem víc, než by se zpočátku zdálo – třeba plížit se těsně za jeho ocáskem, nebo mu vběhnout přímo do náruče a fouknout na něj z plamenometu (hrát na nula smrtí se tu stejně nedá, alespoň jeden útok vetřelčího miminka vás prostě musí dostat).
Nicméně i přes to podcenění původně nepředstavitelně nebezpečného nepřítele vás hra zásobuje novými a novými misemi, je slušně dlouhá a udržuje si poměrně vysokou náročnost. Výbušniny mě používat nebaví, takže ty mi pořád zbývaly, ale ostatních zásob jsem měla vždycky jen tak tak. Pokud se pomýleně připletete do cesty zdánlivě neumlátitelným androidům, tak vám taky ze začátku dají dost zabrat. Zdevastovaná stanice Sevastopol se svým anachronistickým vybavením z 80. let skládá hold filmové předloze, navíc si na chvilku zahrajete i na kosmonauta a prohlédnete si vesmír, takže vás pak jen zamrzí, že Amanda přes všechnu svou fyzickou zdatnost není schopná vylézt na 30 cm vysoký rantlík a musí to celé obíhat až ke schůdkům nebo že před sebou jasně na zemi vidí revolver, ale může do něj jen kopnout, protože vzít si ho může až později. Příběh a ostatní postavy jsou celkem nudné a nevýrazné, osobně považuji za velké zklamání, že se nikomu nic nevyklubalo z břicha (snad v příštím díle), ale jako sci-fi horror survival je hra na jedničku.
Pro: atmosféra, délka, náročnost, systém ukládání
Proti: drobné otravnosti