Byly doby, kdy pojem "wowko" má přítomnost nemohla vystát. Označil bych se právě za nechápajícího se hatera kresleného MMO, kde si v mé fantazii ať už dospělí nebo mladí hráči honí ego nad získáním kusu oblečení nebo mounta. Obzvlášť vtipně na mě působil pohled na frajery se sluchátky na hlavě, kteří zabíjeli prasata nebo vlky. U toho mluvili s někdejšími spoluhráči ze hry v termínech, které jsou neposkvrněnému neznámé.

Konec haterství
S nadsázkou mohu říct i teď, že takhle nějak svět WoW opravdu funguje. Nicméně pouto mezi kamarády bylo silnější než mé předsudky. Z počátku jsem uvnitř sebe vedl jakýsi souboj. Hru jsem vypnul po 20 minutách. Na jedné lance jsem se obětí WoW stal opětovně. Tentokrát jsem hru nevypnul. Když jsem konečně s kamarády procházel první přístupnou instanci v 5 lidech, najednou jsem se ponořil do své role postavy a vnímal každý napínavý moment naší družiny. Společné objevování nových koutů světa WoW a procházení úkolů v nich bylo mnohem příjemnější než být hozen do hry po tvorbě první postavy o samotě, jak tomu bylo prvně. V naší družině jsme měli rozdělené profese, tak abychom se doplňovali. Za dodané baťohy, plášť a lektvary jsem na oplátku věnoval své umění koželucha.

Druhá hra v té samé
Jelikož teprve WotLK byl pro mě první WoW, které jsem hrál, není divu, že jsem si hru stále užíval jako nic netušící panic a tudíž pro mě termíny raid, battleground, arena atd byly stále nepochopené sci-fiction. Hru jsem vnímal jako realtime Dungeon&Dragons s kamarády. To se vše na maximální 80. úrovni postavy změnilo. Najednou WoW nabíralo úplně jiný nádech. Honění si ega nad equipem, achievmentami nebo dívkami tak zbožňované mountíky bylo pro mne konečně dosud nepochopené již pochopené. Na té maximální úrovni, je to už jako druhá ale pořád stejná hra.

Proč jsou na WoW lidé zavislí?
Když už získáte lepší uznatelný equip (itemy) pro raidování až v 25 lidech (což pro mě byla také poprvé neuvěřitelná atmosféra) nebo PvP set.. ego nebo ten vnitřní pocit sebeuspokojení je už konečně o něco víc naplněno. Najednou zjistíte, že jste se stali závislými a zjistíte, že problém s chozením na záchod za poslední 2 měsíce je u konce. Stejně hru dále máte chuť hrát. Už jste si na ni zvykli. Chcete porozumět principům, topovat DPS/HPS v raidu nebo si honit ego nad ratingem v aréně. Stále víc a víc máte vyšší cíle.. třeba se dostat do top guildy a být na potkání jinými hráči uznávaný jako šampión na serveru (nebo tak něco). Co ale dělat když už máte zabité všechny bosse ze všech 4 sezón na normal i heroic mode? Nezískatelné achievmenty? Epic mounti s dropem 0,1 %? :P WoW je hra, kterou na 100% dohrát nejde, proto jsou na ní hráči závislí. Hra je nutí stále získávat něco nového a ještě nedosaženého.

WotLK v porovnání s předchůdcem a nástupcem
Pokud mám hodnotit samotný WotLK, tak 10/10 za příběh, který je ze všech datadisků nejspíš nepřekonaný. Nová prostředí již nejsou tolik depresivní jako v předešlém datadisku a jsou různorodá. Dle hráčů nejvybalancovanější PvP co WoW pamatuje. O obtížnosti bossů se dá jen dohadovat. Jasně, setovky museli být na Vanille posvátností a WotLK nabízí zcela lehčí způsob získání dobrého equipu. Nicméně se mi zdá, že bossové mají konečně nějaké ability a každá classa má v raidu nějakou úlohu a do toho se musí stíhat pohybovat a ještě točit. Jakoby blizzard nasadil ještě větší obrátky viděné již v datadisku Burning Crusade, kde se ability začali tak nějak objevovat víc a hra tím otevírá komunitě více možností taktik. Kdo vzpomene na po té vydaný Cataclysm, ví, že teprve zde byla úroveň celkového hraní razantně zjednodušena. Talenty jsou stále volně volitelné, questy nemají svoji linii, která by hráče vodila za ručičku a poměr staminy a jiných vlastností role dmg/heal/tank jsou stále přijatelné.

Co je nového ve WotLK?
Ve WotLKu se poprvé objevuje systém Dungeon Finder, který hru značně zjednodušuje a to hlavně z hlediska rychlosti expení.. je to pohodlnější a lepší pro lenochy, ale osobně bych víc vítal dungeony po staru -> dojít před vchod instance se složenou partou lidí. World PvP se z obsazených věží změnil ve Wintergrasp v každou druhou hodinu, kde si hráč osedlá místo v různých vozidlech za účelem dobývání/bránění pevnosti a po vítězství může raidovat v jinak nepřístupné instanci. Nová classa Death Knight je velmi zajímavá, ale stejně tak nevybalancovaná.. jako dmg v bissu stejně jako warrior topuje o dost víc než jiné classy a jako tank vs boss je téměř jako z papíru díky nemožnosti používat štít.

Děkuji všem co dočetli až sem. Snažil jsem se nastínit nepochopené na hře, která je tolik odsuzována. Téměř kreslené zpracování po čase okouzlí a stále připomíná, že jde jen o hru, která nepotřebuje za každou cenu vypadat reálně. U mě si WoW nakonec vysloužilo stovku, jako každá jiná hra, na které jsem byl závislý a WotLK pro mě z WoW řady je nezapomenutelný. WoW je nejhranější hra na světě už po 10 let a to už přece něco znamená ne?