Hra nad kterou zůstává rozum stát. Je to špatně? Nemyslím si. On se ostatně rozum nezastaví, spíše se obrací do protisměru či se motá v kruzích, spirálách a klikyhácích v často marné snaze nalézt logické řešení té či oné hádanky.

A nejen rozum, i hráč bude kolikrát zmateně pobíhat dokola, vracet se na stejná místa, obracet se do protisměru... protože nikdy neví, jestli se za jeho zády něco nezměnilo.

V Antichamber se totiž může stát všechno, je to jiný svět, jiná dimenze, virtuální realita, která se ani v nejmenším nesnaží napodobovat naši objektivní realitu. Právě naopak, vytváří si logiku vlastní a tu používá jako odrazový můstek pro opravdu sofistikované hádanky.

Ač nerad, musím přiznat, že jsem hru zatím nedohrál, protože při některých rébusech mi už došla trpělivost, v hlavě jsem cítil šum z lehkého přehřátí mozkových závitů... a občas taky ze svérázného vizuálního zpracování, ale to je vedlejší.

Rozhodně doporučuji opatrné dávkování po půl hodinách, jinak hrozí, že si herní paralogiku aplikujete do reality a budete chtít po stěnách házet barevné kostičky, ne-li hůře.

Co dodat? Je to zajímavě šílené a rozhodně vynikající cvičení na mozkovou aktivitu.