O světě Warhammeru jsem dosavad věděl pouze to, že existuje a vychází z nějaký deskový hry. Byl jsem tedy připraven na to, že naskočením do druhého dílu, ještě navíc W40K odnože, to příběhově nemusím pobrat a spousta věcí mi unikne. Neunikla... Po slibném intru totiž toho již moc zajímavého nenásleduje a zhruba od půlky hry jsem to prostě přestal vnímat úplně, jen mě rozčilovaly rádoby filozofující kecy bezcitného Avituse, naivního Thaddeuse, pesimistického Cyruse a smířlivého Tarkuse, které jsem jako nezúčastněný velitel byl nucen sledovat v pasážích mezi misemi. Aspoň že Dreadnought toho moc nenamluvil. Je to trochu škoda i ve strategiích se dá vystavět slušné příběhové pozadí, ale dobře, budeme dělat, že kvůli tomu tady nejsme.
To co většinu hráčů zajímá je hratelnost a jako jo, musím uznat, že se to po většinu času hraje dobře. Jen se mi po celou dobu hry na mysl vkrádala otázka, jaký žánr hry to vlastně hraji? Nebudu tvrdit, že to strategie není, ale jak akční tak RPG složka je zde velmi výrazná a naopak některé řekněme typické prvky strategií jsou zde dost potlačeny. To není ani tak kritika jako spíš konstatování faktu. Stavění základny tu žádné není, zdroje tu jsou jen v podobě bonusy přidávajících strategických staveb, které v průběhu boje zabíráte. Nějaký jejich management a rozhodování o prioritách zde neexistuje, pokud nepočítáme rozhodování o tom, kterou stavbu budeme bránit při obranných misích. Pak je zde ještě jakási globální statistika v podobě Tyranidského zamoření planet, která je ale zhola k ničemu. Pokud to tedy nebudete hrát jako bartas (viz jeho komentář), pak se celá hra dostává na vyšší úroveň. ;-)
Nějaké výraznější promýšlení a naučení taktiky boje si vyžaduje asi skutečně jen ta nejvyšší úroveň obtížnosti. Hrál jsem druhou nejvyšší (Captain) a sice netvrdím, že by vůbec nebylo potřeba vědět, na co je které družstvo dobré, ale víceméně jsem si skoro na všechno vystačil s jednou dokola opakující se taktikou. Problémy mi dělaly hlavně ze začátku obranné mise, ale po pár základních radách ( děkuji Jackovi Darkovi) a hlavně po získání Dreadnoughta jsem i zde získal značnou rutinu. Jinak relativně dost času jsem strávil hrou s výbavičkou důstojníků, to je celkem fajn, akorát mi tu chyběly nějaké funkce usnadňující práci s inventářem, alespoň seřazení výbavy podle úrovně by se hodilo. Mimochodem, proč se nepotřebná výbava odevzdává do "knihovny" mi není moc jasné, ale to možná souvisí s neznalostí příběhového pozadí.
Suma sumárum hra je to dobrá, pár desítek hodin jsem se u ní příjemně bavil, i když určitému stereotypu v závěru jsem se nevyhnul a sem tam mě otravovaly již výše zmíněné prkotiny.
To co většinu hráčů zajímá je hratelnost a jako jo, musím uznat, že se to po většinu času hraje dobře. Jen se mi po celou dobu hry na mysl vkrádala otázka, jaký žánr hry to vlastně hraji? Nebudu tvrdit, že to strategie není, ale jak akční tak RPG složka je zde velmi výrazná a naopak některé řekněme typické prvky strategií jsou zde dost potlačeny. To není ani tak kritika jako spíš konstatování faktu. Stavění základny tu žádné není, zdroje tu jsou jen v podobě bonusy přidávajících strategických staveb, které v průběhu boje zabíráte. Nějaký jejich management a rozhodování o prioritách zde neexistuje, pokud nepočítáme rozhodování o tom, kterou stavbu budeme bránit při obranných misích. Pak je zde ještě jakási globální statistika v podobě Tyranidského zamoření planet, která je ale zhola k ničemu. Pokud to tedy nebudete hrát jako bartas (viz jeho komentář), pak se celá hra dostává na vyšší úroveň. ;-)
Nějaké výraznější promýšlení a naučení taktiky boje si vyžaduje asi skutečně jen ta nejvyšší úroveň obtížnosti. Hrál jsem druhou nejvyšší (Captain) a sice netvrdím, že by vůbec nebylo potřeba vědět, na co je které družstvo dobré, ale víceméně jsem si skoro na všechno vystačil s jednou dokola opakující se taktikou. Problémy mi dělaly hlavně ze začátku obranné mise, ale po pár základních radách ( děkuji Jackovi Darkovi) a hlavně po získání Dreadnoughta jsem i zde získal značnou rutinu. Jinak relativně dost času jsem strávil hrou s výbavičkou důstojníků, to je celkem fajn, akorát mi tu chyběly nějaké funkce usnadňující práci s inventářem, alespoň seřazení výbavy podle úrovně by se hodilo. Mimochodem, proč se nepotřebná výbava odevzdává do "knihovny" mi není moc jasné, ale to možná souvisí s neznalostí příběhového pozadí.
Suma sumárum hra je to dobrá, pár desítek hodin jsem se u ní příjemně bavil, i když určitému stereotypu v závěru jsem se nevyhnul a sem tam mě otravovaly již výše zmíněné prkotiny.
