Asi není na světě moc hráčů kteří by v životě nehráli, anebo alespoň někde neviděli jednu z miliónu variací na hru Arkanoid. Pro všechny ty arkanoidové klony je tedy těžké se v takové konkurenci prosadit. A jen málokdo má takový přehled a je takový specialista na Arkanoidy, že je schopen ze všech těch variant vybrat ty nejlepší. Ani já mezi ně nepatřím a tak když tu budu teď pět pochvalné ódy na Aztec Bricks, tak se možná budou arkanoidnerdi chytat za hlavu.
Předpokládám, že po tomto úvodu se jen ti nejdůvtipnější domákli toho, že Aztec Bricks je variací na Arkanoid, těm ostatním musím po lopatě sdělit, že je to tak. ;-) Dokonce to ani není varianta, která by nějak zásadně měnila princip hry, takže kdo nějaký arkanoid někdy hrál, bude i zde jako doma. Asi nejvýraznější devízou této hry je její stylizace. Nebouráte tak jen barevné cihličky ale architektonické prvky aztéckých chrámů za doprovodu velmi pěkné stylizované hudby.
Ve hře na vás čeká více než sto levelů kde se svou myší ovládanou pálkou stále dokola odrážíte míček a boříte stěny, sloupy a další artefakty. Ani zde nejste ochuzeni o typické bonusy v podobě zvětšení pálky, zvýšení počtu míčků, nebo zpomalení jeho rychlosti a dalších. Kromě běžného bourání se tu ovšem setkáte i s nepřátelskými tvory a dokonce i pěti bossy. Pokud vás v arkanoidech vytáčí nekonečné ostřelování poslední cihličky tak mám pro vás dobrou zprávu. Aztec Bricks má toto poměrně šikovně vyřešeno, a pokud se zdá, že se s posledními cihličkami budete chvíli párat, vyšle vám na pomoc lavinu kamení, nebo smršť šípů vystřelených ze zdi.
Ačkoliv by se tedy mohlo zdát, že Aztec Bricks tak cílí na casual hráčskou komunitu, nemyslím si, že k jeho dohrání stačí jen dostatečně dlouho sedět na zadku u počítače. Za prvé levely jsou seskupeny po deseti do kapitol a každou kapitolu si musíte vystačit se životy, které máte na jejím začátku. Pár kapitol mi tak dalo docela zabrat a nepřátelští pavouci, jejichž pavučina vám znehybní na 1-2 vteřiny pálku, mě straší, kdykoliv si na tuhle hru vzpomenu.
Předpokládám, že po tomto úvodu se jen ti nejdůvtipnější domákli toho, že Aztec Bricks je variací na Arkanoid, těm ostatním musím po lopatě sdělit, že je to tak. ;-) Dokonce to ani není varianta, která by nějak zásadně měnila princip hry, takže kdo nějaký arkanoid někdy hrál, bude i zde jako doma. Asi nejvýraznější devízou této hry je její stylizace. Nebouráte tak jen barevné cihličky ale architektonické prvky aztéckých chrámů za doprovodu velmi pěkné stylizované hudby.
Ve hře na vás čeká více než sto levelů kde se svou myší ovládanou pálkou stále dokola odrážíte míček a boříte stěny, sloupy a další artefakty. Ani zde nejste ochuzeni o typické bonusy v podobě zvětšení pálky, zvýšení počtu míčků, nebo zpomalení jeho rychlosti a dalších. Kromě běžného bourání se tu ovšem setkáte i s nepřátelskými tvory a dokonce i pěti bossy. Pokud vás v arkanoidech vytáčí nekonečné ostřelování poslední cihličky tak mám pro vás dobrou zprávu. Aztec Bricks má toto poměrně šikovně vyřešeno, a pokud se zdá, že se s posledními cihličkami budete chvíli párat, vyšle vám na pomoc lavinu kamení, nebo smršť šípů vystřelených ze zdi.
Ačkoliv by se tedy mohlo zdát, že Aztec Bricks tak cílí na casual hráčskou komunitu, nemyslím si, že k jeho dohrání stačí jen dostatečně dlouho sedět na zadku u počítače. Za prvé levely jsou seskupeny po deseti do kapitol a každou kapitolu si musíte vystačit se životy, které máte na jejím začátku. Pár kapitol mi tak dalo docela zabrat a nepřátelští pavouci, jejichž pavučina vám znehybní na 1-2 vteřiny pálku, mě straší, kdykoliv si na tuhle hru vzpomenu.
Pro: Klasická hratelnost arkanoidu, Příjemná stylizace a hudba, Akurátní obtížnost
Proti: Málo originálních prvků