Nedalo mi to a po nějaké době jsem SOTL rozehrál znovu, ačkoli jsem ho poprvé zabalil někde v polovině pro nudu. Neustálé vychvalování příběhu ve mně vyvolalo zvědavost, jestli jsem opravdu nepřišlo o hodnotný zážitek. Bohužel, byla to ztráta času.

Na samotné hratelnosti určitě stavět nemůže, protože je to obyčejná generická cover-based střílečka s jednou z nejhorších AI, kterou jsem měl kdy možnost vidět. Levely jsou koridory s minimální interakcí a ani samotná Dubaj nedokáže vykouzlit sílu okamžiku pro celkovou technickou zastaralost hry.

Několik momentů rozhodování co dál je jen naoko, protože např. ona profanovaná scéna s bílým fosforem je předem daná a nelze se jí vyhnout, ačkoli mi hra napovídá, že tady jiná možnost je. Použít standardní zbraně vede jen k nekonečnému náběhu nepřátel a samozřejmé smrti. Autoři hráče tak jako tak natlačí ke zdi a nutí ho provádět exekuce umírajících vojáků, protože jen tak z nich vytřískám munici.

Bytostně nesnáším, když musím vysvětlení příběhu hledat někde na netu a nakonec zjistím, že ani tam není vysvětlen dost logicky. Jen úvahy a domněnky, co to mělo vlastně být. Někomu to možná vyhovuje, já to považuju za blbost.

*/5