Duvody, kvuli kterym jsem si Tungusku vybral, byly dva: zaprve me fascinuji zahady a o one udalosti kdesi na Sibiri jsem si toho dost precetl (doporucuji sice starsi, ale ctive napsanou a bohuzel nedokoncenou trilogii Tuseni od Ludvika Soucka). Zadruhe jsem mel moznost hrat ji v nemcine (moje v poradi druha adventura v tomto jazyce po Mozartovi, coz je ale hra puvodem francouzska). Sice bych rozumel anglictine daleko vice, ale aspon jsem se nemusel obtezovat s udajne otresnym dabingem - sice to asi nikomu nepomuze, ale nemecky dabing je v tomto pripade kvalitnejsi, nez anglicky.

Asi nikoho neprekvapi, ze hra z roku 2006 bude mene narocna na hrani, Tunguska navic prinasi i moznost zobrazeni aktivnich bodu na obrazovce. Zcela pak chybi casove omezene akce, coz je pro mne pomerne vyznamne plus.

K pribehu samotnemu se moc vyjadrovat nebudu - da se, ale zadny Indiana Jones to neni, byt se o to hra svou epicnosti i moznosti ovladat dve postavy mozna i trochu snazi. Zaver mi prisel vtipny - at uz pro unik na aerosanich sovetske vyroby, se kterymi si vojaci Wehrmachtu kdysi uzili svoje, nebo pro lehce trapny gag reel a popis udalosti, ktere se staly postavam ze hry (predevsim tedy tem vedlejsim).