Etherlords 1 si mě naprosto získali, nemohl jsem tedy vynechat pokračování a dopadlo to celkem slušně.
Etherlords II na mě působí spíše jako datadisk k předešlému dílu, než jako samostatné pokračování, to ale nemyslím špatně. Téměř vše zůstalo při starém, souboje, příšery, svět. Děj jedničky se ignoruje, máme tady staronovou zápletku s Bílým vládcem a trochu roztříštěným dějem, ale je to celkem jedno, tady tomu dominují souboje. Přibyla nám nová rasa - Bledí, která mi přišla až moc překombinovaná a nějak mě to nelákalo za ně hrát, i když měli pár spešl kouzel.
Největší změnou je bezesporu přechod z HOMAM módu do čistě RPG. Už tady nemáme několik hrdinů, kteří se snaží zničit soupeřův hrad, ale jednoho vyvoleného se kterým putujeme a postupně ho vylepšujeme. Bohužel jsou většinou k smíchu - Arogantní Vital, krvežíznivý Chaot, šprt Kinet, systematický Synthet a na konci loutka - dokonce jsem podezíral autory, že to byl úmysl.
Musím pochválit tvůrce, jak se skvěle vypořádali se stereotypem jedničky, kde se často opakovaly souboje, tady člověk po celou dobu hry potkává nové a nové soupeře a z nich má nové a nové kouzla, na druhou stranu nastává první problém - Ty nejlepší kouzla, na které jsem se těšil celou hru, jsem dostal až 2 souboje před koncem. A to nemluvím o ultrasuper jednotce lovkyni, která se tu objeví jenom na straně protivníka. Tohle chtělo domyslet. Takže nějaké super souboje přicházejí až někdy ke konci. Ještě větší vopruz, byl u poslední kampaně, kdy se mi splnil sen a mohl jsem používat kouzla všech ras - a tady ty kouzla padaly naprosto náhodně, takže jsem měl jakoby pětinového hrdinu.
Další problém jsem viděl v neskutečné lineárnosti kampaně, kdy hrdina prostě jenom jde po cestě a likviduje, co stojí před ním. Malé vysvobození přichází s lodičkou nebo pár více otevřenými lokacemi. V minulém díle bylo možno se probojovat k nějakému obchodu s kouzly úplně mimo mapu nebo obejít nepřítele, ale tady si člověk připadá jako svázaný.
Třešničkou na dortu bylo vytváření si vlastních artefaktů, na což jsem byl hodně zvědavý. No a bylo to tak, že po mě hra chtěla naprosto nesmyslné požadavky při souboji a z toho vzešel artefakt, který jsem ani nepoužíval.
Etherlords 2 se může hrdě postavit vedle svého předchůdce a určitě se bude líbit lidem jedničkou nedotčených, já jsem čekal trochu víc, ale to bych neměl srdce, kdybych ji dal nižší hodnocení.
Etherlords II na mě působí spíše jako datadisk k předešlému dílu, než jako samostatné pokračování, to ale nemyslím špatně. Téměř vše zůstalo při starém, souboje, příšery, svět. Děj jedničky se ignoruje, máme tady staronovou zápletku s Bílým vládcem a trochu roztříštěným dějem, ale je to celkem jedno, tady tomu dominují souboje. Přibyla nám nová rasa - Bledí, která mi přišla až moc překombinovaná a nějak mě to nelákalo za ně hrát, i když měli pár spešl kouzel.
Největší změnou je bezesporu přechod z HOMAM módu do čistě RPG. Už tady nemáme několik hrdinů, kteří se snaží zničit soupeřův hrad, ale jednoho vyvoleného se kterým putujeme a postupně ho vylepšujeme. Bohužel jsou většinou k smíchu - Arogantní Vital, krvežíznivý Chaot, šprt Kinet, systematický Synthet a na konci loutka - dokonce jsem podezíral autory, že to byl úmysl.
Musím pochválit tvůrce, jak se skvěle vypořádali se stereotypem jedničky, kde se často opakovaly souboje, tady člověk po celou dobu hry potkává nové a nové soupeře a z nich má nové a nové kouzla, na druhou stranu nastává první problém - Ty nejlepší kouzla, na které jsem se těšil celou hru, jsem dostal až 2 souboje před koncem. A to nemluvím o ultrasuper jednotce lovkyni, která se tu objeví jenom na straně protivníka. Tohle chtělo domyslet. Takže nějaké super souboje přicházejí až někdy ke konci. Ještě větší vopruz, byl u poslední kampaně, kdy se mi splnil sen a mohl jsem používat kouzla všech ras - a tady ty kouzla padaly naprosto náhodně, takže jsem měl jakoby pětinového hrdinu.
Další problém jsem viděl v neskutečné lineárnosti kampaně, kdy hrdina prostě jenom jde po cestě a likviduje, co stojí před ním. Malé vysvobození přichází s lodičkou nebo pár více otevřenými lokacemi. V minulém díle bylo možno se probojovat k nějakému obchodu s kouzly úplně mimo mapu nebo obejít nepřítele, ale tady si člověk připadá jako svázaný.
Třešničkou na dortu bylo vytváření si vlastních artefaktů, na což jsem byl hodně zvědavý. No a bylo to tak, že po mě hra chtěla naprosto nesmyslné požadavky při souboji a z toho vzešel artefakt, který jsem ani nepoužíval.
Etherlords 2 se může hrdě postavit vedle svého předchůdce a určitě se bude líbit lidem jedničkou nedotčených, já jsem čekal trochu víc, ale to bych neměl srdce, kdybych ji dal nižší hodnocení.
Horizon Zero Dawn: The Frozen Wilds
Pro: Skoro vše při starém
Proti: Lineárnost, Nejlepší souboje na konci