Operace Flashpoint Resistance je placené rozšíření, které přináší zbrusu novou kampaň k původní Operation Flashpoint. A co přináší?
Aniž bych popisoval děj hry a zaměřil se spíš na to, co mě osobně oslovilo - atmosféra. Človek nemá pocit, že hraje nějaký pitomý datadisk úspěšné válečné hry, která se akorát snaží vytěžit peníze na fanoušcích. Resistance přináší úplně nový velký ostrov, který je dějištěm celého scénáře. Jsou tu znát v mapě určitá vylepšení, objekty v mapě jsou věrohodnější (paneláky, autobusové zastávky, ulice s domy...), člověk prostě vidí to typicky české prostředí, jako kdyby vystoupil z bytu na panelákové sídliště (s určitým časovým odstupem samozřejmě).
Vzhledem k tomu, že hra předpokládá, že jste dohráli původní Flashpoint, tak Vás už neobtěžuje s tutoriály a co do obtížnosti už nastupujete do rozjetého vlaku. Už i první mise jsou sice možná kratší, ale svou obtížností dají zabrat nejednomu hráči. Oproti původnímu Flashpointu se mi tady líbí kompaktnější navázání jednotlivých misí na sebe - něco na způsob, když sledujete televizní seriál, kdy každý díl navazuje na ten předchozí.
Zatímco v jedné misi máte za úkol zaútočit na konvoj (a že k tomu máte docela fajnšmekrovské vybavení), ta hned následující dá zabrat i ostříleným hráčům. Trosku hrady, kde rusové pořádají jakousi slavnost a to v docela extrémním počtu a pod hradem je jakési centrální parkoviště těžké techniky (tanky, BVP-čka). Člověk si může zvolit jakoukoli strategii, jak misi zvládnout, každopádně pokud se rozhodne jako chlap likvidovat vojáka za vojákem, dá vám to hodně hodně zabrat a celková hrací doba této mise se může vyšplhat na pěkné dvě hodiny (pokud jste úspěšný). Zde je nutno vyzdvihnout, že máte spoustu možností, jak se rozhdnout, jak budete postupovat. Není tu jasně daný přímočarý postup jak kterou misi udělat, výběr je opravdu velký a hra tak spoléhá, že si hráč vybere svou vlastní strategii.
O pár misí dál už útočite na město, resp. obydlené sídliště, které je obsazeno nepřítelem. S pár tanky a určováním jejich strategie člověk má ultimátní pocit, jako kdyby hrál šachy. Všechno je na Vás, máte pod sebou několik tanků, daný cíl a jak ho dosáhnete, je na Vaší libosti.
Obtížnost není rozhodně nízká, ale zase není natolik extrémní, že by byla nehratelná nebo pouze pro blázny, kteří mají desítky hodin odehráno. I když se přiznám, že i já coby odchovanec původního Flashpointu, jsem měl v některých misích co dělat a musel je spoustukrát opakovat, abych je úspěšně zdolal. Na tom je krásný, že Resistance rozšiřuje možnosti původního enginu, není to ohrané, nenudí to a nabízí Vám to challenge.
Přestože jsem celou hru dohrál tuším 2x, tak přes x pokusů jí dohrát na veterána se mi nepodařilo, nebo spíš, hrál jsem na sto procent (všechno jsem chtěl mít komplet splněné), což se mi sice dařilo, ale vzhledem k časové náročnosti jsem skončil asi v necelé polovině hry způsobem, že už jsem neměl čas a morál hrát dál.
Hra je moc pěkná na příběh, atmosféru, drobná vylepšení, úlpně nový ostrov a je tu zbrusu nová hudba a určitě nelituju, že jsem si datadisk koupil. Kdo hrál první díl a je nadšenec, toho Resistance určitě neurazí. Už tehdy jsem se rozkoukával po datadisku Red Hammer, který ale u nás nebyl k sehnání (kde hrajete za matičku Rus), po letech jsem se k němu dostal, ale o tom někdy příště.
Aniž bych popisoval děj hry a zaměřil se spíš na to, co mě osobně oslovilo - atmosféra. Človek nemá pocit, že hraje nějaký pitomý datadisk úspěšné válečné hry, která se akorát snaží vytěžit peníze na fanoušcích. Resistance přináší úplně nový velký ostrov, který je dějištěm celého scénáře. Jsou tu znát v mapě určitá vylepšení, objekty v mapě jsou věrohodnější (paneláky, autobusové zastávky, ulice s domy...), člověk prostě vidí to typicky české prostředí, jako kdyby vystoupil z bytu na panelákové sídliště (s určitým časovým odstupem samozřejmě).
Vzhledem k tomu, že hra předpokládá, že jste dohráli původní Flashpoint, tak Vás už neobtěžuje s tutoriály a co do obtížnosti už nastupujete do rozjetého vlaku. Už i první mise jsou sice možná kratší, ale svou obtížností dají zabrat nejednomu hráči. Oproti původnímu Flashpointu se mi tady líbí kompaktnější navázání jednotlivých misí na sebe - něco na způsob, když sledujete televizní seriál, kdy každý díl navazuje na ten předchozí.
Zatímco v jedné misi máte za úkol zaútočit na konvoj (a že k tomu máte docela fajnšmekrovské vybavení), ta hned následující dá zabrat i ostříleným hráčům. Trosku hrady, kde rusové pořádají jakousi slavnost a to v docela extrémním počtu a pod hradem je jakési centrální parkoviště těžké techniky (tanky, BVP-čka). Člověk si může zvolit jakoukoli strategii, jak misi zvládnout, každopádně pokud se rozhodne jako chlap likvidovat vojáka za vojákem, dá vám to hodně hodně zabrat a celková hrací doba této mise se může vyšplhat na pěkné dvě hodiny (pokud jste úspěšný). Zde je nutno vyzdvihnout, že máte spoustu možností, jak se rozhdnout, jak budete postupovat. Není tu jasně daný přímočarý postup jak kterou misi udělat, výběr je opravdu velký a hra tak spoléhá, že si hráč vybere svou vlastní strategii.
O pár misí dál už útočite na město, resp. obydlené sídliště, které je obsazeno nepřítelem. S pár tanky a určováním jejich strategie člověk má ultimátní pocit, jako kdyby hrál šachy. Všechno je na Vás, máte pod sebou několik tanků, daný cíl a jak ho dosáhnete, je na Vaší libosti.
Obtížnost není rozhodně nízká, ale zase není natolik extrémní, že by byla nehratelná nebo pouze pro blázny, kteří mají desítky hodin odehráno. I když se přiznám, že i já coby odchovanec původního Flashpointu, jsem měl v některých misích co dělat a musel je spoustukrát opakovat, abych je úspěšně zdolal. Na tom je krásný, že Resistance rozšiřuje možnosti původního enginu, není to ohrané, nenudí to a nabízí Vám to challenge.
Přestože jsem celou hru dohrál tuším 2x, tak přes x pokusů jí dohrát na veterána se mi nepodařilo, nebo spíš, hrál jsem na sto procent (všechno jsem chtěl mít komplet splněné), což se mi sice dařilo, ale vzhledem k časové náročnosti jsem skončil asi v necelé polovině hry způsobem, že už jsem neměl čas a morál hrát dál.
Hra je moc pěkná na příběh, atmosféru, drobná vylepšení, úlpně nový ostrov a je tu zbrusu nová hudba a určitě nelituju, že jsem si datadisk koupil. Kdo hrál první díl a je nadšenec, toho Resistance určitě neurazí. Už tehdy jsem se rozkoukával po datadisku Red Hammer, který ale u nás nebyl k sehnání (kde hrajete za matičku Rus), po letech jsem se k němu dostal, ale o tom někdy příště.
