Proteus možná jako interaktivní kus umění má své momenty, ale zdráhám se tohle nazvat hrou. Ani audiovizuál sám o sobě mi nepřišel nikterak pozoruhodný - pixelartovou stylizaci narušuje nízkopolygonový terén a některé objekty, všeobecně variabilita ani detailnost prostředí neohromí, o mizerném dohledu nemluvě. Velmi výjimečně překvapí nějaký grafický efekt.

O něco lépe je na tom hudba, která má silnějších chvilek povícero, ale většinu času mi kakofonie zvuků spíš lezla krkem.

V podstatě principem "hry" je prozkoumávat relativně malý vygenerovaný ostrov, na kterém je několik málo "zajímavých" míst, což v tomto případě neznamená ani tak to, že by snad místo bylo nějak výrazně zajímavé, ale že na onom místě je něco, co není všude jinde, takže jít se na něj podívat z blízka je asi jediná věc, která dává smysl. Mezi tím se posune herní čas do noci, zpřístupní se možnost přenést se do dalšího ročního období, tohle se tudíž ještě 3krát opakuje (a obvykle je všechno v podstatě stejný) a pak je konec. A přestože celá ta věc je dost krátká, na konec jsem se začal těšit hodně brzo.

Co se mě týče, můžou si podobné umění autoři narvat hluboko do análu a spokojeně tam s ním kroutit. Proteus není hra, alébrž ztráta času. A peněz. Ze hraní 4m33s of Uniqueness jsem si odnesl lepší zážitek, včetně pocitu, že fakticky něco hraju.