Broken Sword: The Shadow of the Templars je zasloužená legenda. Hra, která se hraje a vypadá skvěle i dnes, navíc s příběhem ani moc složitým, aby odradil na Doomech a Kyrandiich odrostlé hráče, ale zároveň natolik dobrým, že neurazí ani člověka, který si někdy přečetl třeba Jméno růže, případně zahrál jednu nejmenovanou adventurni trilogii od Sierry. O tento masterpiece se jeho autoři navíc pečlivě starají, takže je dodnes každému zájemci vždy a všude k dispozici takřka na všech platformách a operačních systémech, takhle se buduje úspěšná herní série! Druhý díl přinesl to samé co díl první včetně úplně stejně grafiky s jedním podstatným rozdílem - o poznání slabším příběhem, který každý úspěšně zapomněl nejpozději den po dohrání. O něco lepší než dvojka byl díl třetí s novým enginem a několika atmosférickými lokacemi, bohužel však s obdobně zapomenutelnym pribehem.

Čtvrtý díl příběhu právníka s nezničitelnou blond parukou George se pak po příběhové stránce nese v úplně stejném duchu, jako díly předchozí. Charles "Cecal" Cecil a spol. smíchají Templáře nebo libovolný jiný rád/kult, 1000 let nerozluštěné starobylé manuskripty, které hráč rozluští za 5 minut, výpravy do několika vesměs evropských měst se směšnou a zcela neškodnou konspiraci na zničení světa. Vznikly šablonovitý derivát se bohužel nese zcela v duchu předchozích dvou dílu a rozhodně není na poli adventur ničím výjimečným, spíš naopak. Ještě o něco hůř je na tom scénář, ve kterém je velké množství různých stupidit a nelogičnosti, zejména v první polovině hry.

Tyto nedostatky ale stejně jako v předchozích dílech přebíjí dobrá hratelnost, tradičně kvalitní technická stránka a sympatické hlavní postavy. Hra se dobře ovládá, po konzolové trojce slavnostně hlásí návrat myš. Obtížnost je překvapivě vysoká, ale vcelku férová a dohrání bez pomoci občasných hintu je velkou výzvou. Kladas George, jakási obdoba Indiana Jonese, je jako vždy v pohodě. Tentokrát dokonce začíná bez Nico, což jsem spíš uvítal (konečně nějaká změna) a díky Anně Marii mi vůbec nechyběla. Když se ale nakonec objevila, tak ji to aspoň poprvé v sérii opravdu slušelo, po gothic image a vychlastaném hlasů z jedničky a příšerném army stylu z dvojky, kde ty svoje kanady neodložila ani v posteli v džungli, to už ale ani horší být nemohlo. Nico je v tomto díle vůbec ve formě, v botách na podpatku běhá po poušti, skáče po vysutých plošinách a bez újmy seskakuje do několik metrů hlubokých jam skoro jako Lara Croft.

Broken Sword čtyřka je dobrá adventura a povinnost pro hráče předchozích dílu, nejsem si ale úplně jistý, jak by fungovala samostatné a první díl stojí kvalitativně o třídu výš, druhému a třetímu dílu se ale čtyřka zcela vyrovná. V případném pátém dílu už by to ale opravdu chtělo nějakou změnu, autoři by se měli buď pokusit o posunutí vztahů George s Nico někam dál, nebo opětovně více zapojit element napětí a smrti, poslední díly spíš připomínaly pohodovou vyjížďku po různých letoviscích bez toho, aniž by hráč projevoval nějaké větší emoce. Případně by nebylo od věci opustit konečně Templáře a vrátit příběh víc do reality, série totiž už od druhého dílu trochu stagnuje.