No, tak aby to tu nebylo tak jednostranné, tak musím taky něco napsat. Bude to delší, protože mám toho hodně co říct :-)
Beru, že je tahle hra revoluční v mnoha směrech a díky tomu dávám 70%. Ovšem Future Shock přináší i celou řadu neduhů, které vyvrcholí (jak uživatel poris správně říká) v naprosto frustrujícím posledním levelu.
První neduh, který mě s hraním Terminátora napadl, je nepřehlednost exteriérů. Až na pár unikátních budov (typu kostel) je zde naprostý nedostatek nějakých záchytných bodů, které by si mohl hráč zafixovat, aby se orientoval v prostoru. Všechno jsou to noname rozpadlé zdi, mosty, krátery. Nic, co by hráči utkvělo v hlavě.
S tím se pojí další věc. Absolutní sterilita barev a prostředí obecně. Ani jednou se nedočkáte nějaké překvapivé scenérie. Pokaždé je to stejná směsice šedé. Napadá mě, proč se všechny mise musejí odehrávat v noci? Roboti jsou tehdy méně aktivní? Stereotypnost prostředí přispívá k neutěšené atmosféře, ale ke konci už je to dost nuda.
Dalším negativem je daň za to, že je Future Shock jedním z průkopníků. Engine hry je strašně nevypočitatelný. Zvláště ve skákání. Je s podivem, kam až hráč může skočit (myslím, že hlavní hrdina by porazil světové dálkaře o takových pět metrů), ale strašně často se (zvláště při skákání) lze zaseknout o hrany stěn a můstků a už se z nich nedá vyvlíknout.
Další pruderní záležitostí jsou rakety. A sice rakety nepřátel. Normálně byste asi čekali, že taková raketa udělá pořádný hluk, když ji někdo vystřelí. Ne tak v Terminátorovi. Raketa k vám pluje téměř neslyšně a dokonce i když do vás přímo narazí, neuslyšíte skoro nic a najednou si všimnete, že nemáte skoro žádné health. Díky tomu a díky abnormální rychlosti raket, jsou nepřátelé s raketami asi desetkrát nebezpečnější, než kteříkoliv jiní, včetně T-800 nebo tanku Goliath. Nevím, jestli to byl záměr.
Úplně nejhorší věc (která se nejvíc projevila v poslední misi) je součástí hlavní zápletky celé hry (a potažmo i filmů), a sice přemisťování robotů v čase na určitá místa. Tohle hráč zažije prvně relativně brzo ve hře, ale nikdy se to tak nezvrhne jako v poslední misi, kde už hráč prakticky nenarazí na normální nepřátele, ale všichni se mu zjevují přímo před nosem. Není to tak, že by se nepřátelé objevovali někde, ale vždycky asi půl metru před hráčem. Jelikož je většina zbraní ve hře sebezraňující, je to opravdu k vzteku. Někteří nepřátelé zároveň hráče chytí a nepustí, dokud ho nezabijí, takže když se vám objeví vždycky půl metru od obličeje, je to vždycky tak fifty fifty. To má za následek, že jediná možnost, jak postupovat hrou, tkví v uložení hry po každém zabitém nepříteli. Šílené.
Jak je pro Bethesdu příznačné, ani Future Shocku se zcela nevyhnuly bugy. Pominu-li typické prolínání textur a příšer přes zdi, jeden mi zabránil i dokončení levelu a musel jsem ho opakovat celý znova.
Důkazem, že ne všechno je zde podle plánů tvůrců, je i to, že zmiňovanou poslední frustrující misi bych nikdy nedokončil, nebýt toho, že v závěrečné lokaci lze neočekávaně a s jistými obtížemi skákat mezi některými z klíčových můstků, kam se musí hráč dostat skrze mohutný komplex chodeb. Poslední cestu k poslední plošince jsem nedokázal najít, tudíž mě napadlo přeskočit z dalekého můstku na jiný. Díky tomu, že hlavní hrdina je světový rekordman ve skoku dalekém, podařilo se a já o pět sekund později dokončil hru. Je to podvod? Myslím, že ne. Jen jsem využil možnosti hry. S jistou nadsázkou se to dá i pochválit. Autoři do hry zakomponovali více možných řešení misí :-)
Abych však jen nehaněl, Terminator je revoluční FPS. Dalo by se říci, že po něm už nikdy nepřišla tak velká změna až do dnešních dnů. Směle se zařazuje po bok takových zjevení na poli FPS jakými jsou Catacomb 3D, System Shock a Doom. Možnost volného mouselooku, plné 3D prostředí, přítomnost řízení automobilu a letounu, relativně velká svoboda pohybu a možnost zapadnout do kteréhokoliv nezničeného domu (ačkoliv jsou asi jen tři typy opakující se pořád dokola), to je prostě nářez.
Příběh se povedl. Dokonce ani hratelnostně na tom není Future Shock až tak špatně. Jen to z mého pohledu kazí šílené poslední tři levely v čele s tím posledním, který dokonale zkoncentroval všechna negativa hry a díky tomu nebudu mít na Terminatora příjemné vzpomínky. Možná i díky mnou zmíněným aspektům je tato hra nespravedlivě opomíjená a ve všech historických přehledech se stále dokola melou akorát hry od ID software a ty postavené na Build enginu.
Beru, že je tahle hra revoluční v mnoha směrech a díky tomu dávám 70%. Ovšem Future Shock přináší i celou řadu neduhů, které vyvrcholí (jak uživatel poris správně říká) v naprosto frustrujícím posledním levelu.
První neduh, který mě s hraním Terminátora napadl, je nepřehlednost exteriérů. Až na pár unikátních budov (typu kostel) je zde naprostý nedostatek nějakých záchytných bodů, které by si mohl hráč zafixovat, aby se orientoval v prostoru. Všechno jsou to noname rozpadlé zdi, mosty, krátery. Nic, co by hráči utkvělo v hlavě.
S tím se pojí další věc. Absolutní sterilita barev a prostředí obecně. Ani jednou se nedočkáte nějaké překvapivé scenérie. Pokaždé je to stejná směsice šedé. Napadá mě, proč se všechny mise musejí odehrávat v noci? Roboti jsou tehdy méně aktivní? Stereotypnost prostředí přispívá k neutěšené atmosféře, ale ke konci už je to dost nuda.
Dalším negativem je daň za to, že je Future Shock jedním z průkopníků. Engine hry je strašně nevypočitatelný. Zvláště ve skákání. Je s podivem, kam až hráč může skočit (myslím, že hlavní hrdina by porazil světové dálkaře o takových pět metrů), ale strašně často se (zvláště při skákání) lze zaseknout o hrany stěn a můstků a už se z nich nedá vyvlíknout.
Další pruderní záležitostí jsou rakety. A sice rakety nepřátel. Normálně byste asi čekali, že taková raketa udělá pořádný hluk, když ji někdo vystřelí. Ne tak v Terminátorovi. Raketa k vám pluje téměř neslyšně a dokonce i když do vás přímo narazí, neuslyšíte skoro nic a najednou si všimnete, že nemáte skoro žádné health. Díky tomu a díky abnormální rychlosti raket, jsou nepřátelé s raketami asi desetkrát nebezpečnější, než kteříkoliv jiní, včetně T-800 nebo tanku Goliath. Nevím, jestli to byl záměr.
Úplně nejhorší věc (která se nejvíc projevila v poslední misi) je součástí hlavní zápletky celé hry (a potažmo i filmů), a sice přemisťování robotů v čase na určitá místa. Tohle hráč zažije prvně relativně brzo ve hře, ale nikdy se to tak nezvrhne jako v poslední misi, kde už hráč prakticky nenarazí na normální nepřátele, ale všichni se mu zjevují přímo před nosem. Není to tak, že by se nepřátelé objevovali někde, ale vždycky asi půl metru před hráčem. Jelikož je většina zbraní ve hře sebezraňující, je to opravdu k vzteku. Někteří nepřátelé zároveň hráče chytí a nepustí, dokud ho nezabijí, takže když se vám objeví vždycky půl metru od obličeje, je to vždycky tak fifty fifty. To má za následek, že jediná možnost, jak postupovat hrou, tkví v uložení hry po každém zabitém nepříteli. Šílené.
Jak je pro Bethesdu příznačné, ani Future Shocku se zcela nevyhnuly bugy. Pominu-li typické prolínání textur a příšer přes zdi, jeden mi zabránil i dokončení levelu a musel jsem ho opakovat celý znova.
Důkazem, že ne všechno je zde podle plánů tvůrců, je i to, že zmiňovanou poslední frustrující misi bych nikdy nedokončil, nebýt toho, že v závěrečné lokaci lze neočekávaně a s jistými obtížemi skákat mezi některými z klíčových můstků, kam se musí hráč dostat skrze mohutný komplex chodeb. Poslední cestu k poslední plošince jsem nedokázal najít, tudíž mě napadlo přeskočit z dalekého můstku na jiný. Díky tomu, že hlavní hrdina je světový rekordman ve skoku dalekém, podařilo se a já o pět sekund později dokončil hru. Je to podvod? Myslím, že ne. Jen jsem využil možnosti hry. S jistou nadsázkou se to dá i pochválit. Autoři do hry zakomponovali více možných řešení misí :-)
Abych však jen nehaněl, Terminator je revoluční FPS. Dalo by se říci, že po něm už nikdy nepřišla tak velká změna až do dnešních dnů. Směle se zařazuje po bok takových zjevení na poli FPS jakými jsou Catacomb 3D, System Shock a Doom. Možnost volného mouselooku, plné 3D prostředí, přítomnost řízení automobilu a letounu, relativně velká svoboda pohybu a možnost zapadnout do kteréhokoliv nezničeného domu (ačkoliv jsou asi jen tři typy opakující se pořád dokola), to je prostě nářez.
Příběh se povedl. Dokonce ani hratelnostně na tom není Future Shock až tak špatně. Jen to z mého pohledu kazí šílené poslední tři levely v čele s tím posledním, který dokonale zkoncentroval všechna negativa hry a díky tomu nebudu mít na Terminatora příjemné vzpomínky. Možná i díky mnou zmíněným aspektům je tato hra nespravedlivě opomíjená a ve všech historických přehledech se stále dokola melou akorát hry od ID software a ty postavené na Build enginu.
Delta Force: Land Warrior
Pro: Revoluce v žánru FPS, pravé 3D prostředí, mouselook, auto, letouny, příběh, stísňující atmosféra, volnost pohybu v exteriérech
Proti: zjevování nepřátel, rakety nepřátel, naprostá sterilita, nudnost, nepřehlednost prostředí, zasekávání se o hrany stěn, opakující se hudba (jinak však zdařilá), sem tam bugy, poslední level, až příliš mnoho nepřátel a stím spojená přehnaná obtížnost