Po Rise of the Argonauts jsem pokukoval již v době vydání, ale nebyla to hra, co bych si musel nutně pořídit. Po čase jsem ji zahlédl kdesi na netu v hodně pěkné slevě a tak jsem dlouho neváhal a hru si koupil.

Původně jsem čekal spíše klasickou rubačku ve starověkých kulisách, ale o to více mě překvapilo, že RotA vlastně ani moc akční hrou není, ale stěžejním prvek jsou u ní dialogy a příběh. Příběhové hry já rád, ale faktem je, že je RotA hrou až přehnaně ukecanou. 50% herní doby se mluví, 30% hry se běhá a 10% hry se bojuje. Hra mi v mnohém připomínala BioWare tituly jen s tím rozdílem, že to ani zdaleka není tak vtahující, jako třeba takový Mass Effect, který jsem vydržel hrát i pět hodin v kuse. Prostředí starověkého Řecka vypadá pěkně, dialogy jsou napsány skvěle, ale samotný příběh je až moc obyčejný. Od začátku víte, jak to dopadne. Také postavy jsou málo charakterní a moc jsem se s nimi nedokázal sžít. Může za to možná i herní doba, která je na RPGčko dost krátká. Co se týče questů, jsem vesměs spokojen. Sice se jedná prakticky jen o běhání sem a tam (prostředí je zoufale neinteraktivní), ale díky pěkně napsaným dialogům a docela hezké grafice je radost je plnit. Soubojů je spíše poskrovnu, ale jsou super (možná právě proto, že jich moc není). Rozhodně nejsou jednoduché, ale ani bych je nenazval frustrujícími. Jednoduše řečeno jsou vyvážené.

Verdikt: Rise of the Argonauts je solidní hra snažící se napodobit Bioware tituly, ovšem ne zcela se ji to daří. Ve všem je o třídu horší – počínaje příběhem, konče animacemi a grafikou. Rozhodně ale není špatnou hru a fandům příběhových akčních RPG bych ji rozhodně doporučil.