World in Conflict spatřil světlo světa v roce 2007 a dodnes je pro mne jednou z nejlepších strategií vůbec.
Píše se rok 1989 a studená válka neskončila, nýbrž se rozpoutala ve válku opravdovou, vlastně by se dalo říci, že ve třetí světovou. Ocitáte se v roli poručíka Parkera z US Army zrovna v okamžiku, kdy rudá armáda napadla Seattle a začíná invazi do Spojených Států. Řekli byste si, příběh jako každý jiný, Sovětský svaz proti USA, ale není tomu tak. Tato hra staví na skvělém příběhu, který je plný zvratů a zezačátku neukazuje Američany jako ty nejlepší a nepřemožitelné. Naopak, Amerika je napadena a musí se bránit. Postupně se podíváte na nejrůznější místa Spojených států, ve kterých budete zpočátku ustupovat až do doby, než přijde zvrat v této válce. Poté ale zjistíte, že útok na USA prakticky nebyl začátek této války, neboť Sověti už ovládají většinu Evropy a útočí na Francii. V tuto chvíli se příběh přesouvá do Francie o měsíc zpět, kde za pomocí jednotek NATO pomůžete Francii osvobodit, zaútočíte na cíle v Norsku nebo také za nepřátelskou linií v Murmansku. Postupem se dostanete příběhem opět do bodu, kdy jste USA opustili. Poslední část hry se odehrává tudíž v USA, kde …. na to si už přijďte sami.
Další stránkou, která tuto hru pozvedá do nebeských výšin, je grafika. Ta je totiž přímo úchvatná. Strategie, jak je obecně známo, grafickou stránkou neoslňují. Z výšky se to sice může zdát velmi pěkné, avšak po zazoomování se z toho stanou „nabarvené pixely“. Samozřejmě, pár výjimek, jako například Company of Heroes, se najde, ale většina nijak neoslňuje. (Mluvím o hrách do roku 2007). World in Conflict vypadá do detailů nádherně, troufl bych si dokonce říct, že za tuto grafickou stránku hry by se nemusela v roce 2007 stydět lecjaká FPS hra. Modely postav i techniky jsou krásně vymodelovány a efekty (výbuchů, střelby, …) jsou naprosto úžasné. Ale samozřejmě, někde si to daň vybrat muselo. Hra nabízí velmi rozsáhlé grafické nastavení, od zapnutí a vypnutí všeho možného. A při maximálním grafickém nastavení se už zapotí i dnes nejběžnější PC sestavy. Avšak tato hra je tak dobře udělaná, že i při 15 – 20 fps se hra neseká, nekouše ani netáhne. Posun kamery je plynulý a jednotky se posouvají taky krásně plynule. Za toto mají u mě autoři veliké plus. Samotná vizuální stránka je vlastně kapitolou samou pro sebe. Boje vypadají nádherně, všechny výbuchy a střelba. Díky široké zničitelnosti prostředí vypadá vše hodně dobře a autenticky. Po dělostřelectvu zůstávají velké jámy, domy se bortí jako ve skutečnosti a zničené město a krajina vypadají tak depresivně, až je Vám líto použít znova a znova dělostřelectvo.
Co se však autorům vážně povedlo a ještě jsem se s tím v žádné jiné strategii nesetkal, je pohyb po mapě, který tentokrát neprobíhá pomocí myši, ale klávesami WSAD, přičemž myší si nastavuje úhel a sklon kamery, kolečkem zoomujete. Nejprve jsem si na to nezvykal snadno, po nějaké době jsem si to však velmi oblíbil a uvítal bych to u více strategií.
Dále bych chtěl zmínit jednotky a systém boje. V kampani se setkáte s americkými, sovětskými a s jednotkami NATO, přičemž za sovětské si zahrajete pouze v multiplayeru. Hra funguje na principu, že na začátku každé mise dostanete určitý počet bodů, za které si poté můžete povolávat jednotky, které budou pro danou misi k dispozici. Čas od času se taky stane, že během mise se vám hranice bodu zvýší nebo odemkne nový typ jednotky. Když vám dojdou body a přijdete o nějakou jednotku, dostanete zpět tolik bodů, kolik stála a můžete si povolávat jednotky znovu. Podobné to je i s taktickou pomocí, která je zde ve formě dělostřelecké a letecké podpory a různých výsadků. Tyto schopnosti si také přivoláváte za taktické body, avšak ne za ty stejné, za které si přivoláváte jednotky. Tyto body se vám v průběhu mise doplňují, a abych pravdu řekl, stále se mi nepovedlo zjistit, za co se přesně doplňují. Nejspíš za zabíjení nepřátelských jednotek a opravu jednotek svých. Tyto dvě přivolávací funkce lze opakovat prakticky donekonečna a v misích prakticky nejste jednotkami ani taktickou podporou omezeni. Jediné omezení, které vás donutí nezdržovat se a postupovat, je časový limit, který je skoro v každé misi. Avšak limity jsou to nastaveny rozumně a nikdy se mi ještě nestalo, že by mi čas vypršel. Avšak nemohu říci, že by byla hra nějak lehká. Obtížnost je i na možnost normal výzvou a často se mi stávalo, že mi nepřítel zničil veškeré jednotky a já je musel znovu a znovu povolávat zpět.
Teď si asi říkáte, že z toho, co jsem doteď napsal, bych hře nedal jiné hodnocení než 100%, avšak i tato hra má pár chybiček. Jelikož jsou to však jen drobné vady na kráse, nebudu upřesňovat, která je nejzásadnější, neboť taková není. Musím tedy vytknout, že hra mohla obsahovat více druhů jednotek a taky mohla být rozhodně delší. 14 misí a herní doba asi 10 hodin sice není normálně málo, ale na tuto hru to málo je. Je tak dobrá, že bych ji prostě chtěl tak trojnásobně delší. Ale i tak to nelze považovat za velký nedostatek. Dalšími menšími nedostatky jsou ještě občas nelogické úkoly, kdy máte bránit most, který, jak říká velitel, je důležitý pro výhru určité bitvy, i když je však absolutně zbytečný, neboť je řeka mělká a dá se na mnoha místech překročit. Avšak i toto se ve hře tak nějak ztratí, stejně jako jedna z misí, která mě vyloženě otrávila. asi 10. mise, kdy máte pouze helikoptéry Avšak i přesto, že jsem říkal, co jsem říkal, tu jeden větší nedostatek je. Tím je multiplayer, který je tak trochu nudný, bez nápadu, omezený reinforcement body a taky hrací dobou, která se nedá vypnout, tudíž i ten nejdelší multiplayerový zápas může trvat jen 40 minut. Myslím si, že na tom mohli zapracovat autoři mnohem více. Avšak i tento nedostatek mnohonásobně vyvažuje již zmíněná kampaň pro jednoho hráče.
Myslím, že jsem shrnul vše podstatné a s klidným vědomím se mohu dostat k závěrečnému zhodnocení. Hra je to skvělá, strhující, zábavná, krásná na pohled, se skvělým ovládáním, avšak i s malými nedostatky, které však jdou v tomto případě omluvit. Rozhodně můžu hru doporučit pro všechny, kteří mají rádi RTSky, RTTčka a jiné strategie. Suma sumárum 90%.
P.S. to konvice: Nejspíš si hrál nějakou jinou hru a nebo nějakou pre-alfa verzi. A těším se na tvůj mínus :)
Délka:
14 misí, herní doba asi 10 hodin na normální obtížnost
HW nároky:
20 - 70 fps, vše na max. grafické nastavení, i při 20 fps krásně hratelné bez známek sekání
Píše se rok 1989 a studená válka neskončila, nýbrž se rozpoutala ve válku opravdovou, vlastně by se dalo říci, že ve třetí světovou. Ocitáte se v roli poručíka Parkera z US Army zrovna v okamžiku, kdy rudá armáda napadla Seattle a začíná invazi do Spojených Států. Řekli byste si, příběh jako každý jiný, Sovětský svaz proti USA, ale není tomu tak. Tato hra staví na skvělém příběhu, který je plný zvratů a zezačátku neukazuje Američany jako ty nejlepší a nepřemožitelné. Naopak, Amerika je napadena a musí se bránit. Postupně se podíváte na nejrůznější místa Spojených států, ve kterých budete zpočátku ustupovat až do doby, než přijde zvrat v této válce. Poté ale zjistíte, že útok na USA prakticky nebyl začátek této války, neboť Sověti už ovládají většinu Evropy a útočí na Francii. V tuto chvíli se příběh přesouvá do Francie o měsíc zpět, kde za pomocí jednotek NATO pomůžete Francii osvobodit, zaútočíte na cíle v Norsku nebo také za nepřátelskou linií v Murmansku. Postupem se dostanete příběhem opět do bodu, kdy jste USA opustili. Poslední část hry se odehrává tudíž v USA, kde …. na to si už přijďte sami.
Další stránkou, která tuto hru pozvedá do nebeských výšin, je grafika. Ta je totiž přímo úchvatná. Strategie, jak je obecně známo, grafickou stránkou neoslňují. Z výšky se to sice může zdát velmi pěkné, avšak po zazoomování se z toho stanou „nabarvené pixely“. Samozřejmě, pár výjimek, jako například Company of Heroes, se najde, ale většina nijak neoslňuje. (Mluvím o hrách do roku 2007). World in Conflict vypadá do detailů nádherně, troufl bych si dokonce říct, že za tuto grafickou stránku hry by se nemusela v roce 2007 stydět lecjaká FPS hra. Modely postav i techniky jsou krásně vymodelovány a efekty (výbuchů, střelby, …) jsou naprosto úžasné. Ale samozřejmě, někde si to daň vybrat muselo. Hra nabízí velmi rozsáhlé grafické nastavení, od zapnutí a vypnutí všeho možného. A při maximálním grafickém nastavení se už zapotí i dnes nejběžnější PC sestavy. Avšak tato hra je tak dobře udělaná, že i při 15 – 20 fps se hra neseká, nekouše ani netáhne. Posun kamery je plynulý a jednotky se posouvají taky krásně plynule. Za toto mají u mě autoři veliké plus. Samotná vizuální stránka je vlastně kapitolou samou pro sebe. Boje vypadají nádherně, všechny výbuchy a střelba. Díky široké zničitelnosti prostředí vypadá vše hodně dobře a autenticky. Po dělostřelectvu zůstávají velké jámy, domy se bortí jako ve skutečnosti a zničené město a krajina vypadají tak depresivně, až je Vám líto použít znova a znova dělostřelectvo.
Co se však autorům vážně povedlo a ještě jsem se s tím v žádné jiné strategii nesetkal, je pohyb po mapě, který tentokrát neprobíhá pomocí myši, ale klávesami WSAD, přičemž myší si nastavuje úhel a sklon kamery, kolečkem zoomujete. Nejprve jsem si na to nezvykal snadno, po nějaké době jsem si to však velmi oblíbil a uvítal bych to u více strategií.
Dále bych chtěl zmínit jednotky a systém boje. V kampani se setkáte s americkými, sovětskými a s jednotkami NATO, přičemž za sovětské si zahrajete pouze v multiplayeru. Hra funguje na principu, že na začátku každé mise dostanete určitý počet bodů, za které si poté můžete povolávat jednotky, které budou pro danou misi k dispozici. Čas od času se taky stane, že během mise se vám hranice bodu zvýší nebo odemkne nový typ jednotky. Když vám dojdou body a přijdete o nějakou jednotku, dostanete zpět tolik bodů, kolik stála a můžete si povolávat jednotky znovu. Podobné to je i s taktickou pomocí, která je zde ve formě dělostřelecké a letecké podpory a různých výsadků. Tyto schopnosti si také přivoláváte za taktické body, avšak ne za ty stejné, za které si přivoláváte jednotky. Tyto body se vám v průběhu mise doplňují, a abych pravdu řekl, stále se mi nepovedlo zjistit, za co se přesně doplňují. Nejspíš za zabíjení nepřátelských jednotek a opravu jednotek svých. Tyto dvě přivolávací funkce lze opakovat prakticky donekonečna a v misích prakticky nejste jednotkami ani taktickou podporou omezeni. Jediné omezení, které vás donutí nezdržovat se a postupovat, je časový limit, který je skoro v každé misi. Avšak limity jsou to nastaveny rozumně a nikdy se mi ještě nestalo, že by mi čas vypršel. Avšak nemohu říci, že by byla hra nějak lehká. Obtížnost je i na možnost normal výzvou a často se mi stávalo, že mi nepřítel zničil veškeré jednotky a já je musel znovu a znovu povolávat zpět.
Teď si asi říkáte, že z toho, co jsem doteď napsal, bych hře nedal jiné hodnocení než 100%, avšak i tato hra má pár chybiček. Jelikož jsou to však jen drobné vady na kráse, nebudu upřesňovat, která je nejzásadnější, neboť taková není. Musím tedy vytknout, že hra mohla obsahovat více druhů jednotek a taky mohla být rozhodně delší. 14 misí a herní doba asi 10 hodin sice není normálně málo, ale na tuto hru to málo je. Je tak dobrá, že bych ji prostě chtěl tak trojnásobně delší. Ale i tak to nelze považovat za velký nedostatek. Dalšími menšími nedostatky jsou ještě občas nelogické úkoly, kdy máte bránit most, který, jak říká velitel, je důležitý pro výhru určité bitvy, i když je však absolutně zbytečný, neboť je řeka mělká a dá se na mnoha místech překročit. Avšak i toto se ve hře tak nějak ztratí, stejně jako jedna z misí, která mě vyloženě otrávila. asi 10. mise, kdy máte pouze helikoptéry Avšak i přesto, že jsem říkal, co jsem říkal, tu jeden větší nedostatek je. Tím je multiplayer, který je tak trochu nudný, bez nápadu, omezený reinforcement body a taky hrací dobou, která se nedá vypnout, tudíž i ten nejdelší multiplayerový zápas může trvat jen 40 minut. Myslím si, že na tom mohli zapracovat autoři mnohem více. Avšak i tento nedostatek mnohonásobně vyvažuje již zmíněná kampaň pro jednoho hráče.
Myslím, že jsem shrnul vše podstatné a s klidným vědomím se mohu dostat k závěrečnému zhodnocení. Hra je to skvělá, strhující, zábavná, krásná na pohled, se skvělým ovládáním, avšak i s malými nedostatky, které však jdou v tomto případě omluvit. Rozhodně můžu hru doporučit pro všechny, kteří mají rádi RTSky, RTTčka a jiné strategie. Suma sumárum 90%.
P.S. to konvice: Nejspíš si hrál nějakou jinou hru a nebo nějakou pre-alfa verzi. A těším se na tvůj mínus :)
Délka:
14 misí, herní doba asi 10 hodin na normální obtížnost
HW nároky:
20 - 70 fps, vše na max. grafické nastavení, i při 20 fps krásně hratelné bez známek sekání
Pro: + Nádherná grafika, efekty, fyzika, modely … + Krásné prostředí bojišť + hratelnost, zábavnost, obtížnost + ovládání kamery + příběh + a mnoho dalších
Proti: - ne mnoho jednotek - délka - multiplayer