Po několika letech čekání jsme se dočkali nového dílu série Ghost Recon s podtitulem Future Soldier. Jak už tedy název napovídá, ocitnete se v kůži vojáků budoucnosti a k dispozici budete mít všelijaké futuristické pomůcky pro splnění misí, jako například speciální průzkumnou sondu schopnou létat i jezdit po zemi, speciální taktické brýle, speciální maskování a mnoho dalšího. Ve čtyřčlenném týmu „ghostů“ se vydáte do všech koutů světa za účelem rozprášit teroristickou síť a její pohlaváře, především tedy v Rusku a na blízkém východě. Pár misí se odehraje také v jižní Americe, ale postupně se budete více a více dostávat až do Ruska.
Po krátkém úvodu bych chtěl vlastně říci, že je toto moje první hra ze série Ghost Recon, proto nemohu moc porovnávat s předchozími díly. Jediným předchozím dílem, který jsem hrál, byl Advanced Warfighter 2, který mě však příliš nenadchl a proto jsem s ním po cca 30 minutách hraní sekl. Avšak i z těch prvních 30 minut musím podotknout, že nový Ghost Recon se vydal úplně novou, a dle mého názoru lepší, cestou. Pohled první osoby vystřídal pohled ze třetí osoby, což si myslím hře velmi prospělo, avšak taktické prvky z GRAW 2, které by pro „third person“ byly jako stvořené, jsou bohužel ty tam. Přičítám to hlavně třem věcem; např. zjednodušení hry pro masové publikum hráčů, celkový trend posledních let, kdy jsou hry zjednodušovány a také v neposlední řadě i faktu, že oproti GRAW 2 zde již nejste velitelem mužstva.
K úvodu by toto stačilo, k příběhu toho nemám co říct, jelikož ten je kontinuální a nemá cenu mluvit o jedné misi, neboť by to nic neřeklo. Lepší bude, když se do hry vnoříte a dohrajete ji nejlépe bez větších přestávek, abyste příběh pochopili.
A že mě hrací doba velmi mile překvapila. Hra se sestává z 13 misí, přičemž jako herní dobu mi xfire ukázal hodně solidních 18 hodin, jelikož však xfire počítá dobu, kdy je hra zapnuta, reálná doba by se dala určit přibližně na 16 hodin, což je i tak v dnešní době nadprůměr, kterého dosahuje snad třetina dnešních her.
Samotný systém hry je vážně povedený. Vaši spolubojovníci jsou opravdu elita, nejednou vám zachrání zadek a v boji s nepřítelem si vedou velmi dobře (což dávám za „vinu“ velmi povedené AI). Ale tak samo i nepřátelé jsou skvělými bojovníky, kteří Vám budou občas velmi zatápět, a často je budete proklínat, jak mohou být tak dobří. K tomu, abyste přežili, slouží krom vašeho umu i skvělý cover systém, který jistě poznáte z jiných her, avšak zde vylepšený o užitečné přebíhání z krytu do krytu. Samotná likvidace nepřátel může probíhat více způsoby. Například, když jste v režimu utajení, kdy o Vás nikdo neví, můžete vojáky likvidovat sami a vaši kolegové se do boje bez vašeho rozkazu nebudou míchat. Zajímavějším způsobem je však synchronizovaná střelba, kdy máte možnost označit až 4 nepřátele a po zaměření každým členem týmu je rychle zabít. Tuto možnost jsem používal velice často, například když jsem aktivoval sondu, označil skupinku nepřátel a vydal rozkaz je synchronizovaně zabít. Když jste však odhaleni, vaši spolubojovníci střílí automaticky po všem, co se hýbe a vy jim jen můžete označovat cíle, které mají zabít přednostně.
Když jsem se už dostal k zabíjení, je nutné si zmínit i ty věci, kterými se ve hře zabíjí. Ano, správně, zbraně. A že jich je. Asi kolem čtyřicítky, přičemž si je postupně odemykáte plněním misí a challengů. Každou zbraň jde také do detailů vylepšit, přičemž systém vylepšování a procházení zbraní je naprosto skvělý. Po vybrání zbraně se provede nádherná rozborka zbraně a vy si můžete každou součást prohlédnout, popř. vyměnit za jinou. Každá zbraň má těchto vylepšení požehnaně a systém otevírání doplňků funguje stejně jako s otevíráním nových zbraní. Avšak toto není vše. Jakmile si zbraň upravíte podlé svého gusta, můžete si zajít na střelnici a každou zbraň tam vyzkoušet na různou vzdálenost a sílu. Tento systém se mi neskutečně líbil a beru ho jako jeden z největších kladů této hry.
Posledním z kladů, který bych zde chtěl ještě zmínit, jsou krásné modely postav a zbraní, na které je radost se dívat. Taktéž prostředí vypadá skvěle a celkově hra působí hodně pěkným dojmem.
Co však kazí dojem u grafické stránky této hry, jsou textury s nízkým rozlišením, hlavně textury země a různých objektů. Když už je zbytek tak pěkný, mohli si dát vývojáři trochu práce i s přidáním kvalitnějších textur. Ale i přesto v tom nevidím nic hrozného a dá se to překousnout.
Co jsem však překousnout nemohl, byla veliká náročnost na PC. Hra, ač je graficky velmi pěkná, má až přehnanou náročnost. Celou hru jsem na své sestavě odehrál na střední detaily, při full HD rozlišení a s pár zapnutými efekty. Hra mi jela slušně bez trhání na hratelných 30 – 40 fps, avšak s občasnými pády až k 20 fps. Až do poslední mise však bylo toto vše jakoby nic. Poslední misi snad museli dělat horkou jehlou, jelikož mi zde klesly fps na 15 – 20 fps. Hra byla již velmi špatně hratelná a zabíjení nepřátel se stávalo těžším a těžším. Na jednom místě toto vše vygradovalo a při 7 fps jsem hru musel na chvíli vypnout. Poté jsem radši nastavil vše na nejnižší a hra již jela opět na 30 – 40 fps, místy i přes 40 fps. Naštěstí vypadá grafika i na nejnižší nastavení pěkně a prakticky jsem si ani větších změn nevšiml.
Předposlední vráskou na jinak dobré hře je pro mě samotná poslední mise, která byla zdlouhavá a konec velmi otravný a těžký, kdy jste se museli probíjet přes hordy nepřátel a přitom ještě pronásledovat 2 cíle.
No a posledním, asi nejmenším, záporem, je pro mně sprintování, které je velmi nepřehledné a špatně ovladatelné.
Tímto jsem myslím shrnul vše důležité, co jsem chtěl a mohu s klidem říci, že mě Future Soldier velmi překvapil, jelikož tak dobrou hru jsem rozhodně nečekal. Samozřejmě pár much má, ale jinak se mi velmi líbila a hraní jsem si užíval. Hodnotím 80%.
Délka:
13 misí, herní doba asi 16 hodin na střední obtížnost
HW nároky:
30 – 40 fps, občasné pády na 20 fps, extrémní náročnost poslední mise (popsáno v textu).
Po krátkém úvodu bych chtěl vlastně říci, že je toto moje první hra ze série Ghost Recon, proto nemohu moc porovnávat s předchozími díly. Jediným předchozím dílem, který jsem hrál, byl Advanced Warfighter 2, který mě však příliš nenadchl a proto jsem s ním po cca 30 minutách hraní sekl. Avšak i z těch prvních 30 minut musím podotknout, že nový Ghost Recon se vydal úplně novou, a dle mého názoru lepší, cestou. Pohled první osoby vystřídal pohled ze třetí osoby, což si myslím hře velmi prospělo, avšak taktické prvky z GRAW 2, které by pro „third person“ byly jako stvořené, jsou bohužel ty tam. Přičítám to hlavně třem věcem; např. zjednodušení hry pro masové publikum hráčů, celkový trend posledních let, kdy jsou hry zjednodušovány a také v neposlední řadě i faktu, že oproti GRAW 2 zde již nejste velitelem mužstva.
K úvodu by toto stačilo, k příběhu toho nemám co říct, jelikož ten je kontinuální a nemá cenu mluvit o jedné misi, neboť by to nic neřeklo. Lepší bude, když se do hry vnoříte a dohrajete ji nejlépe bez větších přestávek, abyste příběh pochopili.
A že mě hrací doba velmi mile překvapila. Hra se sestává z 13 misí, přičemž jako herní dobu mi xfire ukázal hodně solidních 18 hodin, jelikož však xfire počítá dobu, kdy je hra zapnuta, reálná doba by se dala určit přibližně na 16 hodin, což je i tak v dnešní době nadprůměr, kterého dosahuje snad třetina dnešních her.
Samotný systém hry je vážně povedený. Vaši spolubojovníci jsou opravdu elita, nejednou vám zachrání zadek a v boji s nepřítelem si vedou velmi dobře (což dávám za „vinu“ velmi povedené AI). Ale tak samo i nepřátelé jsou skvělými bojovníky, kteří Vám budou občas velmi zatápět, a často je budete proklínat, jak mohou být tak dobří. K tomu, abyste přežili, slouží krom vašeho umu i skvělý cover systém, který jistě poznáte z jiných her, avšak zde vylepšený o užitečné přebíhání z krytu do krytu. Samotná likvidace nepřátel může probíhat více způsoby. Například, když jste v režimu utajení, kdy o Vás nikdo neví, můžete vojáky likvidovat sami a vaši kolegové se do boje bez vašeho rozkazu nebudou míchat. Zajímavějším způsobem je však synchronizovaná střelba, kdy máte možnost označit až 4 nepřátele a po zaměření každým členem týmu je rychle zabít. Tuto možnost jsem používal velice často, například když jsem aktivoval sondu, označil skupinku nepřátel a vydal rozkaz je synchronizovaně zabít. Když jste však odhaleni, vaši spolubojovníci střílí automaticky po všem, co se hýbe a vy jim jen můžete označovat cíle, které mají zabít přednostně.
Když jsem se už dostal k zabíjení, je nutné si zmínit i ty věci, kterými se ve hře zabíjí. Ano, správně, zbraně. A že jich je. Asi kolem čtyřicítky, přičemž si je postupně odemykáte plněním misí a challengů. Každou zbraň jde také do detailů vylepšit, přičemž systém vylepšování a procházení zbraní je naprosto skvělý. Po vybrání zbraně se provede nádherná rozborka zbraně a vy si můžete každou součást prohlédnout, popř. vyměnit za jinou. Každá zbraň má těchto vylepšení požehnaně a systém otevírání doplňků funguje stejně jako s otevíráním nových zbraní. Avšak toto není vše. Jakmile si zbraň upravíte podlé svého gusta, můžete si zajít na střelnici a každou zbraň tam vyzkoušet na různou vzdálenost a sílu. Tento systém se mi neskutečně líbil a beru ho jako jeden z největších kladů této hry.
Posledním z kladů, který bych zde chtěl ještě zmínit, jsou krásné modely postav a zbraní, na které je radost se dívat. Taktéž prostředí vypadá skvěle a celkově hra působí hodně pěkným dojmem.
Co však kazí dojem u grafické stránky této hry, jsou textury s nízkým rozlišením, hlavně textury země a různých objektů. Když už je zbytek tak pěkný, mohli si dát vývojáři trochu práce i s přidáním kvalitnějších textur. Ale i přesto v tom nevidím nic hrozného a dá se to překousnout.
Co jsem však překousnout nemohl, byla veliká náročnost na PC. Hra, ač je graficky velmi pěkná, má až přehnanou náročnost. Celou hru jsem na své sestavě odehrál na střední detaily, při full HD rozlišení a s pár zapnutými efekty. Hra mi jela slušně bez trhání na hratelných 30 – 40 fps, avšak s občasnými pády až k 20 fps. Až do poslední mise však bylo toto vše jakoby nic. Poslední misi snad museli dělat horkou jehlou, jelikož mi zde klesly fps na 15 – 20 fps. Hra byla již velmi špatně hratelná a zabíjení nepřátel se stávalo těžším a těžším. Na jednom místě toto vše vygradovalo a při 7 fps jsem hru musel na chvíli vypnout. Poté jsem radši nastavil vše na nejnižší a hra již jela opět na 30 – 40 fps, místy i přes 40 fps. Naštěstí vypadá grafika i na nejnižší nastavení pěkně a prakticky jsem si ani větších změn nevšiml.
Předposlední vráskou na jinak dobré hře je pro mě samotná poslední mise, která byla zdlouhavá a konec velmi otravný a těžký, kdy jste se museli probíjet přes hordy nepřátel a přitom ještě pronásledovat 2 cíle.
No a posledním, asi nejmenším, záporem, je pro mně sprintování, které je velmi nepřehledné a špatně ovladatelné.
Tímto jsem myslím shrnul vše důležité, co jsem chtěl a mohu s klidem říci, že mě Future Soldier velmi překvapil, jelikož tak dobrou hru jsem rozhodně nečekal. Samozřejmě pár much má, ale jinak se mi velmi líbila a hraní jsem si užíval. Hodnotím 80%.
Délka:
13 misí, herní doba asi 16 hodin na střední obtížnost
HW nároky:
30 – 40 fps, občasné pády na 20 fps, extrémní náročnost poslední mise (popsáno v textu).
Pro: + systém střelby + povedená AI + mnoho zbraní, mnoho vylepšení, rozborka, střelnice + různá futuristická udělátka + herní doba + nádherná grafika zbraní a postav
Proti: - Low res textury - vysoká náročnost na PC - poslední mise! - sprintování