Čerstvě dospělá Amy se dostane pomocí magické runy do paralelní dimenze - Zanzarah, kde žijí víly a skřítkové. Starobylé proroctví tvrdí, že Amy se stane nejlepší vílí trenérkou, která zachrání svět Zanzarahu. Trénování víl je velmi podobné hrám Pokémon - každá víla má určitý typ (vodní, ledová, ohnivá,...) a z něj vyplývající silné a slabé stránky. Trénování se střídá s cestováním a až časem se ukáže, co pravdy je na starém proroctví...
Hra je akční adventurou s prvky RPG a celý herní systém stojí a padá na vílách, které hráč trénuje, bojuje s nimi proti nepřátelům a ostatním vílám. Praxí hráčovy víly získávají zkušenosti a tím postupují na vyšší úroveň. Víly mohou být vybaveny řadou aktivních a podpůrných kouzel, zaměřených především na zranění protivníka. Na první pohled upoutá detailně vymodelovaná pohádková krajina s pěknými animacemi.
John Mirra
6362 Člověk situace neznalý by mohl podle prvních dojmů přirovnat Zanzarah k The Longest Journey. Tedy ne že by byl úplně mimo, určité podobnosti tu jsou. Máme tu náš "klasický" svět a svět magický (do kterého se vstupuje portálem), hlavní hrdina není hrdina, ale mladá hrdinka a co čert nechtěl, je předurčena k velkým věcem, konkrétně k záchraně světa :)
Tady ovšem veškerá podobnost končí. Zatímco TLJ je čistokrevná adventura, Zanzarah by se dal přirovnat k Pokémonům. Bez legrace. Základní princip hry spočívá v tom, že se svou svěřeňkyní běháte po různých lokacích a sbíráte (=porážíte) zdivočelé "víly", které chytáte do pokéba... ehm, kryšťálových koulí :)
Boj probíhá vždy v pohledu třetí osoby a odehrává se v arénách, kterých je vícero typů. Vždy můžete ovládat pouze jednu svojí vílu, ovšem maximálně jich můžete mít pět a můžete mezi nimi v boji libovolně přepínat.
A to je fakt důležitý, protože víl je hodně druhů- máme tu klasické živly, pak přírodní, vzdušné, ledové, kamenné, mechanické, ďábelské, svaté, nemrtvé... Vždy přitom platí, že každý typ má své uplatnění proti jinému, tzn. dává mnohem větší poškození- vodní víly jsou dobré proti ohnivým, ale zato slabé proti přírodním atd.
Díky tomuto dostávají boje celkem zábavný prvek, s vaší vílou můžete navíc i omezeně létat, takže je o zábavu postaráno.
Své svěřence můžete vybavit různými útočnými a obrannými kouzly, která kupujete u obchodníků (stejně tak jako různé léčivé lektvary a podobně).
Sympatické je, že vaše víly v boji získávají zkušenosti a postupně levelují, takže se jim zvyšují statistiky, mohou více létat atd. Navíc pak na určitém levelu evolují a vy se můžete rozhodnout, v co necháte svou vílu přeměnit. Přesně jako v Pokémonech :)
Ve hře se podíváte do rozličných lokací, ať už to jsou ohnivé jeskyně, bažiny nebo horské království trpaslíků. Lokace jsou zkrátka variabilní, a to je rozhodně dobře.
Taky nemůžu nezmínit úžasnou hudbu, která krásně podtrhuje celkový pohádkový nádech hry.
Hra má ovšem i několik chyb, hlavně bych vytkl v podstatě nulové sžití s hlavní hrdinkou, se kterou vlastně ani nemáte možnost se jakkoliv sžít. Na začátku hry se prostě octne v cizím světě a jakýsi skřítek jí řekne, že musí porazit zlé síly a ona na to jenom "Tak jo." A tím to hasne =/
Taky bych uvítal trochu větší využití RPG prvků, více (MNOHEM více) dialogů s postavami, trochu méně klišoidní a přímočarý příběh, méně konzolovitě udělaný inventář a... to bude asi všechno.
Kdyby si autoři s hrou trochu více pohráli, neváhal bych jít s hodnocením klidně o 20 % nahoru.
Takhle se jedná "jen" o celkem fajnovou oddychovku ve stylu Pokémonů, a to je celkem škoda. Vymačkat se z toho dalo určitě víc.
Tady ovšem veškerá podobnost končí. Zatímco TLJ je čistokrevná adventura, Zanzarah by se dal přirovnat k Pokémonům. Bez legrace. Základní princip hry spočívá v tom, že se svou svěřeňkyní běháte po různých lokacích a sbíráte (=porážíte) zdivočelé "víly", které chytáte do pokéba... ehm, kryšťálových koulí :)
Boj probíhá vždy v pohledu třetí osoby a odehrává se v arénách, kterých je vícero typů. Vždy můžete ovládat pouze jednu svojí vílu, ovšem maximálně jich můžete mít pět a můžete mezi nimi v boji libovolně přepínat.
A to je fakt důležitý, protože víl je hodně druhů- máme tu klasické živly, pak přírodní, vzdušné, ledové, kamenné, mechanické, ďábelské, svaté, nemrtvé... Vždy přitom platí, že každý typ má své uplatnění proti jinému, tzn. dává mnohem větší poškození- vodní víly jsou dobré proti ohnivým, ale zato slabé proti přírodním atd.
Díky tomuto dostávají boje celkem zábavný prvek, s vaší vílou můžete navíc i omezeně létat, takže je o zábavu postaráno.
Své svěřence můžete vybavit různými útočnými a obrannými kouzly, která kupujete u obchodníků (stejně tak jako různé léčivé lektvary a podobně).
Sympatické je, že vaše víly v boji získávají zkušenosti a postupně levelují, takže se jim zvyšují statistiky, mohou více létat atd. Navíc pak na určitém levelu evolují a vy se můžete rozhodnout, v co necháte svou vílu přeměnit. Přesně jako v Pokémonech :)
Ve hře se podíváte do rozličných lokací, ať už to jsou ohnivé jeskyně, bažiny nebo horské království trpaslíků. Lokace jsou zkrátka variabilní, a to je rozhodně dobře.
Taky nemůžu nezmínit úžasnou hudbu, která krásně podtrhuje celkový pohádkový nádech hry.
Hra má ovšem i několik chyb, hlavně bych vytkl v podstatě nulové sžití s hlavní hrdinkou, se kterou vlastně ani nemáte možnost se jakkoliv sžít. Na začátku hry se prostě octne v cizím světě a jakýsi skřítek jí řekne, že musí porazit zlé síly a ona na to jenom "Tak jo." A tím to hasne =/
Taky bych uvítal trochu větší využití RPG prvků, více (MNOHEM více) dialogů s postavami, trochu méně klišoidní a přímočarý příběh, méně konzolovitě udělaný inventář a... to bude asi všechno.
Kdyby si autoři s hrou trochu více pohráli, neváhal bych jít s hodnocením klidně o 20 % nahoru.
Takhle se jedná "jen" o celkem fajnovou oddychovku ve stylu Pokémonů, a to je celkem škoda. Vymačkat se z toho dalo určitě víc.
Military
Mischief
Gohan
Ayllu
Šlýžkal
Pro: soundtrack, postavy, nápad
Proti: občas pokulhávájící hratelnost