Wizard's Crown

Císařská koruna byla zdrojem moudrosti a inspirace, klíčem ke správným rozhodnutím společenstva čarodějů, kteří po léta spravovali zemi Arghan. Netušili však, že mají ve svém středu zrádce. Tharmon, čaroděj hromu, podlehl vábivé představě absolutní moci. Ukradl korunu a zapečetil se s ní ve své laboratoři uprostřed města, které následně vlivem jeho čar podlehlo zkáze. To bylo před 500 lety, nyní je prokletý Arghan znovuobjeven příchozí skupinkou osmi neohrožených reků a rekyň o jejichž vzhledu, původu a schopnostech, stejně jako o každém jejich následujícím kroku, už rozhodne hráč sám. A kdyby se mu náhodou výběrem rozmanitých parametrů při tvorbě charakterů zabývat nechtělo, vždy může sáhnout po "předvyrobených" charakterech. Ve Wizard's Crown je však příběh spíše pro úplnost. Prim tu hrají na svoji dobu nebývale propracované simulace bitev ve fantasy hávu, které probíhají na tahy a jsou nazírány z ptačí perspektivy.

Bojový systém Wizard's Crown je klíčovým prvkem hratelnosti, jehož základů následně SSI využilo ve svých dalších hrách, zejména ze světa Advanced Dungeons & Dragons. Nikde už se však nešlo tak do hloubky, jako právě zde. Hráč má v bitvách k dispozici širokou škálu pokynů a zbraně, které hrdinové třímají, oplývají rozličnými vlastnostmi. Například kopí má dosah dvě políčka a před cepem neochrání udeřeného žádný ze štítů, které nositeli kryjí pouze levou polovinu těla. V pokročilé fázi hry se hodí tzv. "quick combat", tedy funkce automatických bitev, kterou může hráč zvolit, pokud nechce dohlížet na potyčku s každou vlčí smečkou.

Zbraně, které hrdinové třímají, mohou být všemožně vylepšovány, včetně enchantingu (okouzlování). Takové způsobují zranění v podobě silného krvácení, i smrtelného zranění, po kterém už hrdina nejde vzkřísit. Ukládací systém Wizard's Crown je na svoji dobu tak benevolentní, že dovoluje nahrát dungeon znovu, takže jde celá hra dohrát s původní hrdinskou "sestavou", pokud má hráč trpělivost.

Třídy se nijak nevymykají těm z jiných, soudobých RPG (Thief, Ranger, Fighter, Priest and Sorcerer), ale hráč jednotlivým charakterům vybírá až během hry, za tzv. "intelligence points" a co více, každý z hrdinů může nakonec patřit do všech těchto tříd a tak kombinovat veškeré z toho plynoucí skilly, jejichž počet dosahuje dvacítky. Dosáhnout dokonalosti v každé ze tříd je samozřejmě velmi obtížné.

Na [/i]Wizard's Crown navazuje The Eternal Dagger[i] (1987), který však už pro DOS nevyšel.