malarkey
Po dohrání této hry jsem si před psaním tohoto komentáře musel přečíst recenzi Andreje ve Score. Abych se správně naladil. Neuvěříte totiž, co všechno tenkrát někdo mohl otisknout. Nedej bože do počtu výtisků, který dnes nemají snad ani časopis Květy. Jooo, doba fakt pokročila. V mnoha ohledech. A tady mi to zase dalo pomyslnou facku života.
Pořád totiž vzpomínám jak bylo. Říkám si totiž, že před 20-30 lety ty hry totiž byly někde jinde. Mám neustále chuť zrekvírovat někde na smeťáku nějakej stroj, vyladit ho do absolutní podoby a pak si nějakou oldschool hru zahrát. Jenže pak si přeci jen něco pustím na novém stroji přes Dos Box a srazím se s realitou tak důkladně, že mě tyhle roupy okamžitě opustí.
Ano, Under a Killing Moon si ve své době vysloužila cenovku 9/10 a já musím říct, že tenkrát jednoznačně oprávněně. Minimálně i pro pár těch revolučních věcí, co přinesla. Ale dnes? Dnes je ta hra spíš úlet. Zábavná, ale úlet.
Na rovinu přiznávám, že jsem nevěděl do čeho jdu. Myslel jsem si, že půjde o futuristickou adventuru Chandlerovského vzezření a nakonec jsem dostal hru, v jejímž prostředí se opravdu pohybujete jak v Doomovi a video prvky jsou natočené opravdovými herci. Ano, na tehdejší dobu asi opravdu pokrok, který jsem osobně zažil až u Command and Conquer. A ano, v rámci subžánru je toto asi opravdu nejzajímavější počin. Leč mám pocit, že tvůrci adventur moc dobře věděli, proč hry v podobném duchu dál nevytvářet. Je to nejen nehezké, ale také poměrně kostrbaté. Musíte na to s pokorou přistoupit a doufat, že Vás to nenasere. A i když Vás to přeci jen občas nasere, což se zákonitě u tak staré hry stát prostě musí, musíte doufat, že to ovládne alespoň příběhem. A to se vlastně povedlo na jedničku.
Hlavní hrdina - Tex Murphy - detektiv klasik jak kdyby vypadl z nějakýho americkýho noiru 40. let 20. století s příchutí Bruce Willise devadesátých let. Hláškuje o stopéro. Sarkasmus z něj chčije na hektolitry, sem tam si neodpustí i nějakou nechuťárnu. No a jelikož je detektiv, tak konečně i s prací, která teda ze začátku vypadá, jak kdyby si ji musel vytáhnout z nejhlubšího dna prdele, aby se nakonec dostal i do Vesmíru.
Nakonec ale musím říct, že mě to s ním bavilo. Je to taková adventurní speciálka. Nic pro dnešní hráče, kteří v jednoduchosti hledají sílu. Tady si Vás to nahodí na koště a zametá to s vámi jak Kryťák při smejčení pavučin v Červeném trpaslíkovi. Prostě nic pro ořezávátka. Ale zážitek to byl. A ano, na starém kompu by to byl zážitek možná ještě větší. Takový, že byste s chutí třeba i někoho přerazili, kdyby se Vám to po nějaký době neuložení seklo. Což se při Dos Boxu nemůže stát, že? Tam stačí, když vstoupíte do špatných dveří, kde Vás nějakej magor okamžitě zastřelí a vy si uvědomíte, že u starých her vlastně náhlá smrt byl prvek poměrně běžný. A až pak si uvědomíte, že nemáte hodinu uloženo. Co myslíte, zopakovali byste si to?
Pořád totiž vzpomínám jak bylo. Říkám si totiž, že před 20-30 lety ty hry totiž byly někde jinde. Mám neustále chuť zrekvírovat někde na smeťáku nějakej stroj, vyladit ho do absolutní podoby a pak si nějakou oldschool hru zahrát. Jenže pak si přeci jen něco pustím na novém stroji přes Dos Box a srazím se s realitou tak důkladně, že mě tyhle roupy okamžitě opustí.
Ano, Under a Killing Moon si ve své době vysloužila cenovku 9/10 a já musím říct, že tenkrát jednoznačně oprávněně. Minimálně i pro pár těch revolučních věcí, co přinesla. Ale dnes? Dnes je ta hra spíš úlet. Zábavná, ale úlet.
Na rovinu přiznávám, že jsem nevěděl do čeho jdu. Myslel jsem si, že půjde o futuristickou adventuru Chandlerovského vzezření a nakonec jsem dostal hru, v jejímž prostředí se opravdu pohybujete jak v Doomovi a video prvky jsou natočené opravdovými herci. Ano, na tehdejší dobu asi opravdu pokrok, který jsem osobně zažil až u Command and Conquer. A ano, v rámci subžánru je toto asi opravdu nejzajímavější počin. Leč mám pocit, že tvůrci adventur moc dobře věděli, proč hry v podobném duchu dál nevytvářet. Je to nejen nehezké, ale také poměrně kostrbaté. Musíte na to s pokorou přistoupit a doufat, že Vás to nenasere. A i když Vás to přeci jen občas nasere, což se zákonitě u tak staré hry stát prostě musí, musíte doufat, že to ovládne alespoň příběhem. A to se vlastně povedlo na jedničku.
Hlavní hrdina - Tex Murphy - detektiv klasik jak kdyby vypadl z nějakýho americkýho noiru 40. let 20. století s příchutí Bruce Willise devadesátých let. Hláškuje o stopéro. Sarkasmus z něj chčije na hektolitry, sem tam si neodpustí i nějakou nechuťárnu. No a jelikož je detektiv, tak konečně i s prací, která teda ze začátku vypadá, jak kdyby si ji musel vytáhnout z nejhlubšího dna prdele, aby se nakonec dostal i do Vesmíru.
Nakonec ale musím říct, že mě to s ním bavilo. Je to taková adventurní speciálka. Nic pro dnešní hráče, kteří v jednoduchosti hledají sílu. Tady si Vás to nahodí na koště a zametá to s vámi jak Kryťák při smejčení pavučin v Červeném trpaslíkovi. Prostě nic pro ořezávátka. Ale zážitek to byl. A ano, na starém kompu by to byl zážitek možná ještě větší. Takový, že byste s chutí třeba i někoho přerazili, kdyby se Vám to po nějaký době neuložení seklo. Což se při Dos Boxu nemůže stát, že? Tam stačí, když vstoupíte do špatných dveří, kde Vás nějakej magor okamžitě zastřelí a vy si uvědomíte, že u starých her vlastně náhlá smrt byl prvek poměrně běžný. A až pak si uvědomíte, že nemáte hodinu uloženo. Co myslíte, zopakovali byste si to?
Han22
jones1240
Drolin
ugraugra
Daecius
ClassicMan
Pejik
Pro: Opět kombinace noirové detektivky a sci-fi, FMV, 3D pohyb a ovládání fungují, slušné herecké výkony, na svou dobu technicky neskutečné.
Proti: Pomalejší rozjezd příběhu, občas brutální pixelhunting.