Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PC 95
Druhý datadisk k Shogun 2:TW přenáší hru do období druhé poloviny 19. století a tím se samozřejmě částečně mění nejen jednotky a budovy, ale naštěstí i celkový styl hry. Tentokrát se jedná o konflikt, kdy císař Mucuhita sjednotil Japonce a svrhnul definitivně diktát šogunátu. Jednotlivé klany tak jsou na stranách císařství či šogunátu a spojenectví tak bývají trvalejší, diplomatické vztahy černobílejší a čitelnější. To hře myslím prospívá.

Nyní je k dispozici rozšířená a nově rozdělená mapa, která přestože stále věrně vyobrazuje Japonsko, neměl jsem pocit, že opět dobývám úplně totéž území jako v původní kampani, poněvadž v provinciích vyskytují jiné suroviny i jejich napojení na sousední provincie se často mírně liší. Kampaň se taky dočkala kompletně nové hudby, která, jak bývá zvykem série, drží laťku velmi vysoko a významně podporuje atmosféru Japonska 19.století.

Kromě nutnosti šířit vliv své strany je nutno se potýkat s obzvláště zábavnou novinkou – rozvojem klanu, který přímo souvisí s postupně se odemykajícím stromem technologií. Všechny budovy jsou považovány buď za tradiční - zpravidla zvyšují spokojenost obyvatel a snižují technologický rozvoj klanu, naopak třeba taková továrna rozvoj i příjmy prudce zvýší, ale obyvatelstvo regionu toto vnímá jako příkoří. Stavět tak člověk nemůže to, co se mu zrovna hodí, ale myslet u toho na obyvatelstvo a plánovat dopředu jak se stavby budou vyvíjet, jinak na sebe nepokoje, obzvláště stane-li se nějaká tragická událost, nedají dlouho čekat. Tohle se povedlo.

S tímto se pojí i kontrast ve vojenství - v bojových jednotkách, které člověk může využívat. Na jedné straně jsou tak přístupny samurajské jednotky s meči a luky, které po staletí svou techniku takřka nezměnily, tak i moderní pěchotní oddíly s puškami, ostrostřelci, dělostřelectvo včetně extrémně dobře cvičených žoldnéřských oddílů z Evropy nebo Ameriky. Nejsilnější jednotkou se přesto zdají být tajemní Ninjové, kteří i přes svůj malý počet mužů v oddílu (60) dokážou díky svým schopnotem (utajení, bomby, oslepující granáty) nejednou zvrátit misky vah a zahnat na úprk celou armádu protivníka.

Stejně tak na moři lze krom japonských lodí najmout i velesilné evropské pancéřové plavidlo s takovou silou trupu, že je schopno odolávat hned několikerým salvám lodí naráz a spolehlivě porazit i celé flotily. Obchod s nějakou ze západních mocností se tak jeví jako velká výhoda. Bombardování břehů a podpora vzdálených námořních děl přímo na bojišti, třeba při obléhání hradu jsou taky velmi příjemnou novinkou, které loďstvo posouvají mnohem dál, co se týče obecného využití plavidel a nutnosti excelovat i na moři.

Za zmínku stojí i budování první japonské železnice - krom příjmů totiž stanice povolují přepravu vojsk v minimálním čase přes mnoho provincií. Stanice se tak stávají skutečným logistickým opěrným bodem s velkou strategickou hodnotou.

Agenti taky získali novou posilu z nejaponských končin a tak tradičního mnicha nahrazuje "žoldnéř z ciziny", který se krom schopnosti odstřelovat vojska či vyzývat ostatní agenty na souboj, uplatní však především při verbování a postupnému výcviku armád, kterým tak nabývají zkušenosti i když nebojují.

Poslední změnou, kterou zmíním, je vybroušení stromu vlastností postav a agentů, který je nyní přehlednější a konečně v něm lze lépe plánovat jak agenta specializovat na specifickou činnost.

Celkově se tento přídavek vyvedl o moc lépe jak ten předchozí – nová muzika i mapa dává pocit, že člověk nehraje tutéž kampaň v růžovym, ale jinou hru v jiném časovém období. Můžu upřímně doporučit.
95%

Pro: Grafika, Hudba, kampaň, rozvoj klanu, kontrast tradičních a moderních jednotek, znovuhratelnost, volnost, obstojná obtížnost, dostatek novinek, délka kampaně

Proti: Všechny klany nejsou hratelné, není možné obsazování budov pěchotou v bitvě, řeky v zimě nezamrzají

+9